První dojem v ordinaci, chování, děti

         Již při prvním kontaktu s nemocným si všímám každého detailu, neboť si tak mohu uvědomit něco, co sám nemocný nevnímá. Tento první dojem je zvlášť důležitý u dětí, neboť ty se tak nepřetvařují a chovají se spontánněji než dospělí.

         Například dítě Lycopodium se bojí cizích lidí, často zůstává v roli pozorovatele, zejména v cizím prostředí. Dítě sleduje dění v ordinaci v blízkosti matky , neboť jeho problémem číslo jedna je nedostatek sebedůvěry. Když se však s novým prostředím sžije, může popustit své touze po moci a snaze o vůdcovské postavení. Pak Vás nemůže překvapit způsob, jak dítě Lycopodium mluví se svými rodiči, vydává jim příkazy "přines mi to ", "pojď domů", zarazí Vás tón, jak malé dítě rozmlouvá s rodičem a vidíte, že normální dynamika vztahu rodič- dítě je převrácena. To je ta druhá strana typu Lycopodium, kdy se stává tyranem tam, kde si to může dovolit, kde neočekává odpor. Běda tomu, kdo se mu nepodřídí! Když je však hlučně zastrašeno a cítí, že by mohlo být přemoženo, velmi citlivě vnímá nastolenou změnu a autoritě se nevzpírá.
         Velmi plaše a reserovaně působí dítě Natrum muriaticum. Některé klidně sedí a čte si knihu nebo časopis, často odborný, což by člověk neočekával v jeho věku. Jiný, často adolescent, celým svým postojem dává najevo, že je tady omylem, že sem nechtěl, jeho postoj, lehké nahrbení a znechucený výraz v obličeji"jakoby žvýkal shnilou višni" a jednoslabičné odpovědi jasně říkají: nechci navazovat kontakt. . Základním problémem Natrum muriaticum je navazování interpersonálních vazeb, kontaktů a vztahů- jsou to samotáři, neumí komunikovat s ostatními, přesto jim ale na mínění ostatních záleží. Jejich otázky jsou "co by řekli mému účesu?", "co by si mysleli o mé vyrážce?", jejich představa o sobě samém se hroutí a upevňuje se v nich pocit nízkého sebevědomí. Dítě může být v pohodě, pokud si hraje samo nebo s málo dětmi, ale party se děsí a straní. Strach z posměchu je u nich veliký a to je nutí být dokonalí a nenapadnutelní. Natrum muriaticum je perfekcionalista, často chodí hezky a čistě oblečen, neboť mu záleží na mínění ostatních. Často při pozorování takového dítěte nás napadne, že takový by měl být v budoucnosti partner pro naši dceru či syna. Osmiletý Jirka se během celého vyšetření na mne ani jednou nepodíval, sám neodpovídal, matka ho musela opakovaně vyzývat, aby odpověděl- a i pak byly odpovědi jednoslabičné . a velmi tiché. Matka sdělovala, že dítě je samotářské, zajímá se o věci, které neodpovídají jeho věku ( až odborného rázu) , má velmi rád zvířata. Učitelka jí sdělovala že by jí vůbec nevadilo, kdyby Jirka trochu i zlobil ve škole. Dostal jednu dávku Natrum muriaticum. Matka přišla ke kontrole za měsíc a její první slova byla :"Co jste mu to dal ? Já ho vůbec nepoznávám. Doma si celý den zpívá, ve škole vyrušuje, dokonce učitelka si mně zavolala do školy a říkala, že tak moc zase Jirka by divočit nemusel". Na příkladě tohoto léku je vidět, že toto dítě se po homeopatickém léku začalo chovat přirozeně, jak to odpovídá " normě" v jeho věku .

         Dalším z plachých dětí bývá Pulsatilla. Na prvý pohled je nápadná plachost, něžnost, jemnost, bázlivost tohoto dítěte, které se vine k matce, drží se jí, opírá se o ni, neboť se samo necítí v bezpečí. Toto dítě je silně upnuté na matku, jakoby pro neviditelnou pupeční šňůru nebylo schopné nejmenší samostatnosti. Když se matka vzdálí jen na chvíli, dítě se rozpláče, ale lehce se upokojí laskavým a nežným slovem. To je typické pro typ Pulsatilla, to rychlé kolísání mezi smíchem a pláčem. Skrývá se za matku, v ruce drží svou oblíbenou plyšovou hračku (kterých má ostatně velké množství), hledí zpod obočí, neodváží se odpoutat od matky. Při pláči stačí milé polaskání, několik milých slov pronešených jemným hlasem, drobná sladkost a napětí se uvolní. Často u dítětě Pulsatilla vidíme v jednom okamžiku smích a pláč, dítě je milé , nemá dostatek iniciativy, často se dívá na matku nebo otce a čeká od nich, jaká má být ta správná odpověď. Dítě Pulsatilla je rádo hezky oblečené, převažuje ale roztomilost, různé dětské ozdůbky i u adolescentů, postrádáme onu serioznost oblečení typu Natrum muriaticum. Elegance díěte Pulsatilla je dalším z nástrojů, vedoucích k tomu, aby bylo dítě milováno a jejich vytříbený vkus není většinou vnucen rodiči, není však často schopno rozhodnout, co na sebe. Dítě Pulsatilla mění několikrát denně oblečení a žádá matku o radu. Toto pozorujeme i u dítěte Natrum muriaticum, ale důvody jsou odlišné- Natrum muriaticum si nepřeje být nápadné nebo terčem posměchu, dítě Pulsatilla se nemůže rozhodnout, v čem vypadá nejlépe.

          Dalším dítětem, které bývá fixováno na matku, je Lachesis, jeden z klíčových léků v prvých letech života. Dítě neustále pronásledují myšlenky na odloučení od matky, všechny jeho problémy se zhoršují v její nepřítomnosti, každé odloučení od matky způsobí neutišitelný pláč. Nápadná bývá u tohoto dítěte i žárlivost- devítiletý Lukáš způsobil hysterickou scenu, když se jeho matka věnovala jinému malému dítěti:" no maminko, ty jseš přece moje a to je cizí dítě, to se jí nemůžeš tolik věnovat, ona na tebe nemá žádný nárok". Dítě Lachesis bývá fysicky neúnavné, jeho aktivita stoupá k večeru, jsou velmi živé, nepokojné, hovorné, těkají od tématu k tématu, jsou náročné, vybíravé, rády jsou středem pozornosti, nesnesou, když se mluví o někom jiném, stále na sebe soustřeďují pozornost obou rodičů.

         Když vidíme skupinu dětí, které si hrají, pak mezi vůdci této dětské "smečky" můžeme očekávat dítě Sulphur či Phosphorus.

         Dítě Phosphorus je přirozeně hravé, společenské, ochotně navazující kontakt. Dítě se rádo objímá, je přítulné, spontánní, nikomu neubližuje, snadno improvizuje a dítě si lehce zamilujete, líbí se Vám, jak je otevřené, jak snadno se nadchne, je dobromyslné a dobrosrdečné. Při radosti z nového prostředí se může rozrušit a být až neklidné, nedovede se soustředit. Dítě je jako magnet- přitahuje ostatní. Má šťastnou povahu od narození, je zábavné během pohovoru, dobře se chová, dobře se vyjadřuje, má příjemnou povahu. Je to extrovert, s kýmkoliv se dá do hovoru, vesele odpovídá, hodně toho namluví. Rádo se předvádí a touží po pochvale. Dítě má mnoho přátel, je rádo středem pozornosti, i při nemoci je otevřené a komunikativní. Během prvních chvil působí stydlivým dojmem, šeptají odpovědi, červenají se, ale to rychle přejde a projeví se jejich otevřená zvědavost a komunikativnost. Jsou emocionálně pružní, po citových ranách se lehce vzpamatovávají, snadno pláčou, nenávist neukrývají. Mají zvýšenou fantasii, mnoho strachů, strach se snadno somatisuje (nevolnost, bolesti břicha). Dítě od svého útlého dětství elegantně chodí, bývá vyšší postavy s jemnými rysy. Stále se usmívá, cítí se velmi dobře ve své kůži, nicméně za jeho nenuceností se skrývají víceré obavy- strach ze tmy, který je nutí být neustále ve společnosti jiných, bojí se bouřky, blesku, tmy, zlodějů, únosců. K jeho značné vnímavosti, znásobené citlivostí na hluk, světlo a na všechny druhy vzrušení se připojuje jejich velká fysická přecitlivělost s jasnou únavou po námaze. Dítě Phosphorus patří nepochybně k nejsympatičtějším dětem, má šarm, kterému lze jen těžko odolat.

          Dítě, které je velmi hlasité, hlučné, náruživé ve hře by mohlo být Medorrhinum či Tuberculinum. Medorrhinum snadno navazuje kontakt, ale jeho přímost je až příliš nápadná a extremní, dítě tyká lékaři, stále spěchá, mluví překotně a rychle, nadbytek energie je obrovský. Dítě nevydrží v klidu sedět, bývá až divoké, neumí se soustředit, jeho energie často končí v hádkách a rvačkách, kdy dítě nemilosrdně bije nejen přátele a sourozence, ale i rodiče. Ráno vstává mrzuté, ale postupně se zlepšuje nálada v průběhu dne a kulminující radost vrcholí večer, kdy děcko odmítá spát. Dítě bývá nepořádné, hrubé, kruté, násilí rádo jak provozuje, tak pozoruje. Chce být šefem, nesnáší nesouhlas, pokud je trestáno, stav se jenom zhorší, dokáže být zlé. Jeho hry jsou náruživé, hlučné , neustále vřeští. Tito energičtí jedinci mají " jiskru v oku" a snadno navazují kontakt, bez problémů se seznamují s naprostými cizinci a baví se na libovolné téma. Odpovídají bez váhaní na otázky a snadno se vzdalují původnímu tematu. Uspěchané jednání často svědčí o nadměrné vitalitě, tento nadbytek energie může vést až ke stavu, kdy dítě je neudržitelné- nohy se neustále kývají nahoru a dolů, nedokáží posedět v klidu, každý zvuk odlákává jejich pozornost, která těká, bývají neposedné až divoké. Čím více mají energie, tím více jsou uspěchané, netrpělivé a nezvladatelné. Jsou od přírody nepořádníci, čímž je můžeme zaměnit s hyperaktivním Sulphurem , neboť tyto léky mají hodně společného- pro Medorrhinum jsou nápadné extremy, pro Sulphur spíše stálá energetická hladina.

         Dítě Sulphur má dobrou barvu pleti, rty a uši červené, oči podrážděné, je plné života, veselé, aktivní, nezávislé, často bývá obesní, protože dobře a hodně jí. Nerado se myje a koupá( zejména teplá koupel mu vadí), mívá svědění a vyrážky. Hodně se potí, často chodí lehce oblečeno nebo se svléká, zapáchá potem. Často si vyslouží pověst nepořádného dítěte i přes úsilí celé rodiny- nic to však neovlivní jeho dobrou náladu a elán.

         Rozruch v ordinaci může působit i další bouřlivé dítě- Tuberculinum . Dítě má rádo pohyb, kolektiv, změnu, zbožnuje cestování a stěhování. Uspokojuje se i se stěhováním věcí, nábytku, během vyšetření" zbourá ordinaci", rozmontuje zásuvky, vše z nich vyháže na zem, ale stále je nespokojeno a činnosti stále mění . Důležitou známkou chování dítěte je neklid, touží po změně posice, často s oblibou poskakují, rychle se pohybují, listují knihami, sedají na všechny židle, běhají stále rychleji a rychleji po místnostech. Dítě je velmi hlučné, všeho se dotýká a postupně se stává divočejší a divočejší až nakonec není schopno se kontrolovat. U dítěte se snadno projeví destruktivnost, záchvaty zuřivosti, tluče hlavou o zem, napadne i rodiče. Dítě bývá tvrdohlavé, odmítá přijímat příkazy od jiných, je až zuřivé a odpovídá stejným způsobem, jak je s ním zacháceno- když je strčeno, strčí také, když je udeřeno, udeří také, tluče okolí kvůli malichernostem, napadne, bije i rodiče, kope do nich, pokud mu není vyhověno.

         Dalším trdohlavým dítětem je Calcarea carbonica. U těchto dětí, které jsou často baculaté, bledé a hodně se potí, vidíme často určitou opožděnost- později zdvihají hlavičku, později chodí, později mluví, mají opožděnou dentici, všeobecně je to dítě, kterému trvá všechno trochu déle. Tato opožděnost je podobná léku Baryta carbonica, jsou však přece jenom rozdíly- u dítěte Calcarea carbonica je pro toto zpomalení vývoje důvod: lepší porozumění a vstřebávání nových informací, které si pak déle udržuje, na rozdíl od Baryta carbonica, kde tato zjevná retardace není pod kontrolou dítěte. Pomalu chápou, což je patrno při různých příležitostech. Rodiče dvouletého Michala udávali, že hůře mluví. Na otázku "co máš rád?" odpovídá "papriky ne " a "čeho se bojíš ?" odpovídá " papriky ne, papriky ne!". Děti brzy zjistí, že jsou pomalejší, než jejich vrstevníci, což často vede k posměchu. Aby se posměchu vyvarovali, stávají se samotářskými a nevyhledávají přátelství. Je to podobné, jako u Natrum muriaticum, není to však způsobeno jejich zármutkem či neschopností navazovat kontakty, ale tím, že se spoléhají samy na sebe. Děti jsou opatrné a konservativní, dlouho si zvykají na nové hračky, potřebují mít hodně času, aby si na nové věci zvykly. Michal např. jeden čas jedl z ovoce jen broskve a trvalo mu to několk měsíců, než do svého jídelníčku přijal i jiné ovoce. Typické je, že jakmile si něco umíní, tak s nimi nic nehne. Tato svéhlavost je typická pro dítě Calcarea carbonica, jde o vrozenou disposici a nelze násilím trvat na tom, aby dítě např. přerušilo započatou činnost. Pro dítě je jednodušší vybít všechnu energii , aby dokončilo a prosadilo to co chce, než to nedokončit. Jakmile něco nedokončí ve svém rytmu , pořád na to myslí a necítí se dobře. Je to někdy komplikované tím, že dítě je často málomluvné a rodiče netuší, co se vlastně děje. Umíněnost svědčí o silném charakteru dítěte. Dítě se dívá přímo z očí do očí lékaře s energickým a nebojácným pohledem, čímž se liší od stydlivého Lycopodium či Pulsatilla. Dítě Calcarea carbonica je od přírody nezávislé, je schopno si hrát samo, v ordinaci se pohybuje přirozeně, všechno zkoumá a prohlíží, dovede se soustředit na svůj problém a nevnímá nic jiného. Když se rozhodne odejít, tak odchází, chytne rodiče za ruku a jde. Není to ale ta nadvláda nad rodičem, jako vidíme u dítěte Lycopodium, ale je to ta umíněnost dítěte Calcarea carbonica, které se rozhodlo odejít. Dalším charakteristickým znakem léku může být smutek a vážnost, zejm. u adolescentů, kteří mohou odpovídat jednoslabičně a monotonně nebo sdělují rodičům, že chtějí teď hned odejít. Jsou v tom podobní Natrum muriaticum, ale není v tom tak hluboký smutek a žal, ale spíše urputnost a odpor odpovídat.

Na úvodní stránku