ALL-PRO

         Další »prvenství« populární zábavy po americku Američané se masově hrnou na představení nových krvavých a brutálních forem zápasů, zvaných »ALL-PRO« (všechno dovoleno). Zápasnické ringy jsou namísto lan často ohrazeny ostnatými dráty a zápasníci napadají jeden druhého skobami, láhvemi, břitvami, struhadly na sýr, noži i mačetami. Diváci jsou dokonce před zápasy vyzýváni, aby sami přinesli z domova zápasníkům zbraně dle jejich vlastního výběru. Na konci zápasu jsou soutěžící zápasníci pokryti krví od hlavy až k patě a se zabodnutými kusy skla a hřebíky trčící z jejich těl a hlav.
         Tyto zápasy jsou v Americe naprosto legální, protože jejich organizátoři využili legální skulinky v zákonech, které jinak přísně ohraničují bezpečnost a chování při kontaktních sportech jako je fotbal či box tím, že prohlásili své zápasy za »zábavu«. Nepotřebují k jejich provozu žádné licence, žádné inspektory ani žádné lékařské prohlídky. Publikum takových zápasů, v počtech mnoha set i tisíc, nadšeně hecuje zápasníky k surovostem až sadismu. Mezi diváky jsou ve značné míře zastoupeny i děti, nejmladší z nich ani ne staří 5 let. Přítomnost dětí je rovněž legální - pokud jsou v doprovodu »zodpovědných« dospělých.
         Atmosféra takových zápasů připomíná dekadentní starořímská »zábavná« představení v Koloseu. Dospělé i dětské americké publikum také dychtivě prahne po krvi. »Blood is better« (krev je lepší, tj. vidět ji) je i oficiálním heslem takových zápasů, přenášených teď už i televizí. »Mám rád krev! Mám rád to jejich nadávání a klení! Zbožňuji to všechno!« dal se slyšet při jednom takovém přímém televizním přenosu devítiletý Billy Garfield. Tento nový druh americké zábavy se také rychle stává mnohamiliardovým byznysem. Přitahuje masy přímých i televizních diváků a z oblíbených zápasníků se stávají nové »hvězdy«, jako »Studený jako kámen« Steve Austin, »Psycho zabiják« Derik Domino, aj. Většina zápasníků dostává za své vystoupení poměrně skromný honorář (méně než 100 dolarů), ale jsou připraveni snášet zranění a bolest hlavně pro vyhlídku na »slávu«. Zápasníci se záměrně oblékají do bílého, aby lépe vyniklo jejich krvácení. Během zápasů je dovoleno opravdu všechno: zápasníci si uštěďřují různá zranění zahradními nůžkami, mlátí se po hlavách kovovými židlemi, odírají si kůži z hlavy struhadly, vtírají do protivníkových čerstvých ran sůl a citronovou šťávu a dokonce i benzín z cigaretových zapalovačů, který se pak snaží za nadšeného povzbuzování publika zapálit. Někteří mají na prsou uvázané kusy dřeva s vyčnívajícími hroty hřebíků a připevněnými kusy ostnatého drátu a vrhají se pak frontálním útokem na těla svých protivníků. Jeden z promotérů a majitelů těchto zápasnických ringů ALL-PRO, to věcně komentoval: »Děláme jenom to, co američtí fanouškové chtějí - oni moc rádi vidí téci krev.«
         No comment.
Autor: MILOSLAV REJZL, Velká Britanie


Na úvodní stránku