Jan Saudek- něco jsem si našetřil


Saudek Legendární a ve světě velmi ceněný fotograf Jan Saudek prodal už více než milión šest set tisíc knih se svými fotografiemi. Přestože jsou jeho neopakovatelné fotografie zastoupeny ve všech světových sbírkách, u nás se na něj malinko zapomíná.

· Pane Saudku, co jste zažil v minulém tisíciletí nejlepšího?
         Kombinaci alkoholu a sexu. Nikdy vás to neomrzí a je to opravdu to nejlepší, co jsem v životě zažil.

· Fotíte především ženy, nebo sebe. Proč?
         Chlapi jsou stydlivější než ženy. Svléknout sám sebe mi nečiní nejmenší problémy. Na druhé straně přiznávám, že pokud jsem byl mlád a měl vypracovanou figuru, při focení aktů jsem se styděl. Když ty fotky, které jsem tenkrát nenáviděl, vidím dnes, tak se mi líbí. Teď jsem zestárl, vypadám pod psa, ale přestávám se stydět. Za deset let budu nadšený z fotek, které se udělají nyní, protože zase budu vypadat mnohem hůř.

· Dá se tedy říct, že se stářím padají zábrany?
        Stáří je neomalenější a opravdu s ním padají zábrany.

· Čím pro vás bylo minulé tisíciletí štastné?
         Jsem už důstojný stařec a nikdy bych nevěřil, že se nového tisíciletí dožiju. Vždycky mi připadal rok 2001 hrozně nedosažitelný... Myslím si, že jsem v  minulém století prožil mnohem víc šťastných okamžiků než nešťastných. Lidé, kteří tvrdí, že dřív bylo líp, mají špatnou paměť, a nebo to je proto, že byli mladí a nic je nebolelo. Stáří je totiž snaha uniknout bolesti. Mám velké štěstí, že jsem do nového tisíciletí vstoupil zdravý, což je v mém věku velkolepé.

· Co očekáváte od tohoto tisíciletí vy osobně?.
        Nekonečné blaženství. Pořád samozřejmě sním o úspěchu. Spousta starých lidí se vzdala myšlenky, že by se ještě mohli proslavit. Vím, že to je hodně pošetilé, ale zároveň to je silný motor, že pořád ještě sním o tom, že bych se mohl stát v této zemi populárním.

· Vždyť jste známý a populární po celém světě. To vám nestačí?
         To je fajn, pak ale jdu kousek od bytu nakupovat, potkám dvě báby, které mi za zády řeknou, že právě prošel ten sprostý fotograf. Chtěl bych se proslavit i doma a být stejně populární jako někteří naši zpěváci.

· Chcete být stejně populární jako Karel Gott?
         Je to zajímavý člověk, protože dokázal to, co chtěl. Víc toho dokázat nemohl, protože na prosazení ve světě neměl. Ve světových sbírkách a ve všech světových fotografických encyklopediích jsem z Československa zastoupený pouze já, Drtikol a Sudek, což jsou dva staří a dnes už nežijící mistři. Tato sláva se Gottovi nepodařila, ale stal se mimořádně populární v rodné zemi, za což má můj obdiv. Na druhé straně tomu obětoval všechno a nezaložil ani rodinu. Jeho písně neposlouchám, ale kéž bych uměl tak zpívat.

.Jak jste prožil Vánoce?
        Nemám rád oficiální svátky, Silvestr, Vánoce ani narozeniny. Chci mít Silvestr nebo narozeniny každý den. Nechci se zrovna na Vánoce dusit kostí kapra a na Silvestra se opít. Obyčejně na Silvestra se výjimečně neopiju, protože mi to připadá, že to je povinné. Chtěl bych žít jinak, nekonformně, i když to moc nejde. Vánoc se vlastně bojím. Děsí mě. Myslím si. že bych měl dávat dárky, což jsem léta z blbosti i dělal. Chtěl jsem se učinit populární tím, že budu dávat dárky, ale nic se nestalo. Teď už dárky nedávám a opět se nic nestalo. Vánoce trávím doma ve svém panelákovém bytě. Sedím u radiátoru a maluju.

A kde jste byl o  Silvestru?
         Na venkově. Mám tam dům a vydal jsem se na několikahodinovou procházku. která mě skvěle unavila. Vynechal jsem alkohol, ale 1. ledna, kdy je všem špatně, jsem si to vynahradil. Je zajímavé, že na Vánoce, Silvestra a na vlastní narozeniny páchají lidé nejvíce sebevražd.

Setkáváte se v této době se všemi vašimi dětmi?
         Nesetkávám. Mám zvláštní děti, které mě neobtěžují, abych hlídal vnoučata, a nic po mně nechtějí. Zastávám názor, že děti by měly vyletět z hnízda a už se do něj nikdy nevrátit. V tomto mám bezvadné děti, které po mně nic nechtějí, nenavštěvujeme se a jen občas mi pošlou esemesku na mobil.

1 Vám to takto vyhovuje?
         Ano. Nedovedu si představit, že by se mě vlastní děti nesnažily ožebračit, protože nejsem nejchudší. Myslím si, že děti se domnívají, že jim něco dlužím. Dal jsem jim život, ale ony si myslí, že bych jim k tomu měl přidat ještě pár milionů...

.Jak velký je vůbec váš majetek?
        Něco jsem nahrabal a naspořil, ale nebude to nic velkého. Vlastním pár bytů, ateliér a pěkné stavení na venkově s obrovskou zahradou... Nevím to přesně, ale něco jsem si našetřil. Jsem velmi svobodný člověk a to je moje největší bohatství.

Proč jste začal malovat?
         Když jsem se před lety rozhodl, že nebudu v této zemi vystavovat, protože mě někteří fotografové urazili, nechtěl jsem ochudit o své dílo diváky, kteří za to nemohou. Začal jsem malovat obrazy, které vystavuji, a je to proto, že přece jen chci být někde vidět. Vím, že moje obrazy nejsou dobré, ale přesto mají určitou závažnost. Při malování si pouštím spoustu dobré muziky a je to milá práce, při které dávám i něco ze sebe. Čas od času některý obraz za poměrně slušné peníze prodám a nebo je dávám jako dárky. Lidé mají málo obrazů a  fotografie na stěně nevypadá tak hezky jako obraz.

Co vás inspiruje k  malování?
         Malovat opravdu neumím, a proto maluji jen své fotky nebo fotografie. které dělá přítelkyně Sára. Na fotky někoho jiného bych si netroufl, protože bych to považoval za krádež.

Jak takový obraz vzniká?
         Fotku si promítnu na překližku, omaluju její kontury a pak se snažím namalovat její věrnou kopii. Je to velmi neumělé. ale já mám své obrazy rád. Některý obraz mám hotový za hodinu, jiný za osm.

Vaše přítelkyně Sára rovněž fotografuje, chcete z ní vychovat vaši pokračovatelku?
         To by bylo krásné a uvítal bych to. Mám projekty, kdy jsem fotil lidi, jak se věkem mění, a bylo by úžasné, kdyby v tom pokračovala. Sára je ale tvrdohlavá a jde si vlastní cestou. Myslím si, že bude jednou hodně dobrá.

· Sára je mladá, nechtěl byste ještě další děti?
         Jsem mizerný otec a už bych se vůbec neodvážil někoho oplodnit. Natožpak člověka, kterého mám dost rád. Sáře jsem navrhl, aby si našla zdravého mladého kluka, žili spolu, měla dítě. A já bych je podporoval. Jsem už ve věku a díky dlouholetému pití by se mohlo narodit dítě fyzicky nebo psychicky deformované. Navíc děti vidím jako závažnou oběť, protože dělat dobře můžete jenom jednu věc. Vzít si odpovědnost za život nového tvora je velmi vážné a  po úmrtí mé poslední ženy jsem se rozhodl, že se budu věnovat jen vlastní kariéře.

Myslíte si, že si v tomto novém tisíciletí vezmete Sáru, která už několik let nosí vaše jméno?
         Svatbu bych udělal jen proto, aby po mé smrti nedědily některé mé děti. Když jsem to řekl Sáře, odpověděla mi, že jsem se jí vůbec nezeptal, jestli by si mě chtěla vzít! Byla by to svatba čistě ze zištných důvodů a nevím, jak začnu umírat, zda ještě budu mít čas zařizovat ohlášky. S manželstvím mám mizerné zkušenosti a vůbec se neodvažuju do něj ještě jednou vstoupit.

zdroj:Magazín Blesk.4,1,2002, rozmlouval M.Graclík

Na úvodní stránku