"Vždyť ještě zhoubnější než naše bída je ta všeobecná
nepoctivost, triumfující neřestná duchovní slabost, která prostoupila nové
špičky společnosti a kterou na nás zvracejí televizní bedny," napsal loni
Solženicyn o Rusku. Přesto cítím jistou analogii i u nás. Společnosti
vládne pragmatismus a technokratické myšlení. Předseda ODS kdysi
prohlásil, že knížka je stejné zboží jako toaletní papír. Myslil tím na
trh. Politici a technokraté myslí jinak než ekologové. Jsme bombardováni
zprávami o devastaci přírody, o tání ledovců (koncem 21. století zmizí
polovina alpských ledovců), o globálním oteplování (v jižní Evropě budou
pouštní oblasti), o záplavách (místo Maďarska bude moře), o mizení pralesů
(jen v povodí Amazonky každý den dojde k vykácení pralesa o rozloze osmi
tisíc fotbalových hřišť). Prognostici předpokládají zánik společenstva
deštných pralesů už kolem roku 2008.
Je vůbec z tohoto pesimismu úniku? A co přijde potom, až dálnice povedou všemi dříve chráněnými oblastmi, žáby
směrovkami navedeme do podchodů a srnky zase na mosty? Všude bude beton,
asfalt, nákupní centra s umělými potůčky i rostlinami a pokrytí signálem
bude stoprocentní. Co pak, až zjistíme, že všechny nás internet rozhodně
neuživí? K čemu nám budou expreskonta a jízda do Německa rychlostí 130
km/h? Četl jsem, jak v pavilonu opic ve frankfurtské zoo bylo za mřížemi
nainstalováno zrcadlo s označením: "Homo sapiens, nejstrašnější z lidoopů,
který ničí podmínky života ostatních živočichů." Patřilo by se tam ještě
dopsat: "a ničí i sám sebe."
Čínské přísloví říká: "Zane dbáš-li malou
škvíru, s velkou už nic nezmůžeš." Pro západní filozofii je cesta zřeknutí
se nepřitažlivá. Když to dělají hinduističtí svatí muži, bereme to jako
turistickou atrakci. Zpěvačka Madonna se sice hlásí k buddhismu, nicméně
její svatební šaty za (v přepočtu) 1,3 milionu korun svědčí o jiné víře.
Jedině značkové oblečení říká, kdo jste a co chcete. A Hugo Boss vás
zavede mezi manažery.
Ti prozíraví hledají smysl svého žití a bytí dříve,
než dojde ke kolapsu Země. "Přitom nejde o radikálnost, nýbrž o dobrou
rovnováhu mezi protipóly dopřát si a zříkat se, mezi vlastnit a nechat
být." (A. Grün) Člověk se chce dožít sto deseti let, klonuje zvířata,
rozlouskává geny, ale nepřišel na to, že mu jeden chybí. Je to gen, jenž
by ho nutil pečovat o přírodu. Pokud to lidstvo nepochopí, pak se obávám,
že budoucím generacím nastanou jiné problémy, než jak se dožít ještě
vyššího věku.
Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie
Na úvodní stránku