Rizika netové medicíny
Pacienti, kteří nemají čas jít do ordinace, stydí se zeptat z očí do očí nebo si chtějí ověřit, zda jim jejich doktor říká pravdu, mohou od srpna využívat nový projekt komunikace lékaře s pacientem prostřednictvím internetu. Vědecká medicína se svým jednoznačně biologickým zaměřením, přísnou orientací na přírodní vědy a techniku stala v uplynulých sto padesáti letech nositelkou pokroku a vedla až k neuvěřitelným úspěchům.
V posledních letech však tato orientace vnucuje medicíně narůstající problémy. V důsledku její atomizace na úzce specializované obory rozdělující si lidské tělo na jednotlivé orgány či jejich části se téměř zcela vytratil celostní pohled na osobnost pacienta v jeho jedinečnosti. Zřejmým vrcholem tohoto odosobnění je i zmíněný projekt komunikace lékaře prostřednictvím internetu, jež je svým způsobem typickým produktem biologické medicíny, podceňujícím význam mezilidského kontaktu.
Setkání pacienta s lékařem není a nemůže být pouhým úředním aktem sloužícím ke vzájemné výměně informací. Vždy jde o setkání hluboce lidského významu, zásadním způsobem ovlivňující chování a další život pacienta. Jestliže tedy pacient některému z příznaků své nemoci nerozumí nebo se stydí o něm hovořit, měl by se obrátit především na psychoterapeuticky kvalifikovaného lékaře, stojícího nejblíže jeho životnímu prostoru, tedy na lékaře rodinného či osobního. Jedině takový lékař může onen často neuvědomovaný nebo symbolický význam stesků převést do složité sítě psychických a sociálních souvislostí pacientova života. Pacient je totiž obvykle nemocný proto, že si sám neumí pomoci, a v takovém případě mohou být komunikace s lékařem prostřednictvím internetu a následné samoléčení nejen neúčelné, ale i velmi nebezpečné.
Využití moderních technologií internetu k poskytování co nejširších a kvalitních informací z oblasti prevence a zdravého životního stylu je nepochybně dobrá myšlenka. Hodně však bude záležet na konkrétním záměru. Pokud se cílem tohoto projektu stane náprava přelékování našeho zdravotnictví a medicinalizace našeho života, zaslouží uznání a plnou podporu. Budou-li touto cestou psychoterapeuticky vzdělaní lékaři pacientům rozmlouvat neúčelné užívání léků a vést je ke zdravému životnímu stylu, rozptylovat jejich pověry a předsudky, může se internet stát moderním způsobem, zkvalitňujícím a usnadňujícím pozdější osobní setkání lékaře a pacienta. To však musí zůstat základem medicíny i v době internetové. Vše, co by zpochybňovalo, zlehčovalo nebo nahrazovalo osobní setkání pacienta s lékařem, je nutno považovat za problematické. V opačném případě by totiž "netová" medicína mohla být nechtěnou obdobou šarlatánství, skrytého za moderními technologiemi. Zatímco léčitelé zpravidla postrádají kvalitní informace, ale o to víc užívají sugestivního účinku osobního setkání s magickým nábojem (který je vždy velmi účinný), internet nedostatkem informací netrpí, avšak pracuje s nimi mimo jakýkoliv vztah. Internetová medicína tedy ano, ale s tím, že nejcennějším lékem je osoba lékaře.
Zdroj: MF DNES , 13.11.2002, JAN HNÍZDIL, JIŘÍ ŠAVLÍK, lékaři
Na úvodní stránku