Odkud jsme a kam patříme


         Evropská unie je prý to nejlepší na světě, co tu máme. Zmizí hranice, volný pohyb lidí a zboží. Není mým větším snem, než si koupit pole v Itálii. Všichni budeme Evropané. Ó jak úžasné. A k tomu, kdo neumí anglicky, tak bude ztracen. Teď se objeví nějaký extremista a začne si vykřikovat hesla o národní identitě. Hodně lidí mu bude naslouchat a vůbec se tomu nedivím proč. A hned ho každý politik, napříč politickým spektrem (moc pěkný termín), utluče čepicí. Snad je to u českého národa zvykem, napřed poklonkoval Rakousko-Uhersku, pak Sovětskému svazu, teď Spojeným státům a potom... Evropské unii.

         Čím se liší český podnikatel, úředník nebo dělník od tzv. západního podnikatele, úředníka nebo dělníka? Pravda, životní úroveň i prostředí jsou horší, pomineme-li však jazykovou odlišnost, dost, překvapivě dost věcí je stejných. Elektronika od firmy Sony, jídlo u McDonalďs, sítě hypermarketů. Docela potěší, že stejné obchodní řetězce lze potkat při jízdě po dálnici okolo Prahy i Vídně. Jak se za nějaký čas pozná, že dotyčný člověk je Čech z Cech? Stejná jazyková výbava, oblečení, auto, mobil. Není mi známo, když už teď přijede nějaký český podnikatel na schůzku s partnery z více zemí Evropy, čím se bude lišit, kromě nepatrných odlišností ve vzhledu. Pominu-li ale třeba to, že Čechy může zastupovat Japonec a naopak.

         Pak nutně musí padnout otázka: "A co Vy jste vlastně zač? Odkud jste a kam patříte?" A najednou se zjistí, že není co říct. Praha, Karlštejn, to ano, ale odkud jste Vy? Co zbude z českého národa v té úžasné Evropské unii?
        Nic. Vůbec nic. Pokud nebudou občané chtít být Čechy, nelze samozřejmě o pokračování národních tradic hovořit. To nebude ani násilné poněmčování, ani vystěhovávání národů, ani jejich přímé vybíjení. To bude jen a jen lenost. Televizní seriály na celém světě stejné, jen namluvené jiným jazykem, zničí národní identitu. Za mohutné podpory vládnoucích činitelů a nadnárodních společností. Zisk. A člověk, osoba, osobnost bude jen beztvarou hmotou, kterou si kdekdo postrčí kamkoliv.
         Ale proč, proč se tomu nevzepřít? Jaký já mám důvod být beztvarou panevropskou hmotou v Evropě? Ne, já chci být konkrétní jedinec, s konkrétní historií, chci znát své kořeny a zvyky národa, z něhož pocházím. Toto spojení sebe s vlastními kořeny, s místem, kde žiji, to jediné zůstane (například českému podnikateli) jako důležité a výjimečné. Nebude a mnohdy už není čím se odlišit, být zajímavý, vyniknout. A tak, naproti všem trendům poslední ďoby, si myslím, že dosažení té pomyslné třešničky na dortu odlišením svého stejného dortu od ostatních bude znalost vlastní identity. Jak nezajímavá bude informace, že jsem z České republiky! Jak na významu nabude sdělení: "Já jsem z Pravonína u Vlašimi, víte, tam, kde je ta bájná hora Blaník." Nějaké Německo, Polsko, Francie, beztvaré pojmy evropské doby. Ale říci (a doložit), že moji předkové od 17. století žijí na tomto místě, kolik měli dětí, jak byli úspěšní. Kdo tohle může říci? Kdo se tím může pochlubit?
         Ne, asi to není víc než nakradené miliony, myslím si však, že člověk znající souvislosti si víc váží toho, co kolem sebe vidí vytvořeno. Skutečný život se nenajde na obrazovce televize, ale třeba při pročítání dokladů získaných při hledání podkladů pro vytvoření rodokmenu. Zažili jste to dobrodružství, pocit vzrušení při listování starými doklady? Rodný list, oddací list, doklady o majetku, smlouva o vejminku, úmrtní list. Staré zažloutlé fotky, dopisy lidí, jež v hrobech dávno rozpadli se v prach, švabachem psané listy. Dnes v novinách lítají raketoplány, každý slyšel o kruzích v obilí. Co psali v novinách, když vašemu dědečkovi bylo tolik, co je teď vašim dětem? Víte, jaká strašná dálka před tři sta lety byla cesta z vesnice do města? Dovedete si představit, co jedli vaši předkové, než se z Ameriky do Evropy dovezly a rozšířily brambory? Politické hádky, demonstrace, Esmeralda, Divoký anděl, Komisař Rex. Už vidíte ty souvislosti s vaším, jen Vaším životem?
Zdroj: deník Metro,7.11.2003, Milan Hrubeš,publicista



Na úvodní stránku