Mozek lze zdokonalovat stejně jako svaly, duševních schopností nemusí ubývat ani ve stáří
Mozkových buněk přibývá. Nejnovější výzkumy vyvrátily teorii, že v průběhu lidského života již nevznikají nové mozkové buňky.
- Vědci se dlouho domnívali, že počet mozkových buněk (neuronů) se v průběhu života nemůže zvyšovat. Předpokládali, že není možné, aby se případná poranění mozku zahojila bez následků a místo poškozených buněk narostly nové. Poslední výzkumy ukazují, že to není pravda - mozkové buňky mohou dozrávat i v dospělosti, dokonce mohou vznikat i nové. Překvapující zjištění tak zcela bourá mýtus o tom, že se zvyšujícím se věkem přirozeně ubývá duševních schopností. Senzační objev, jenž zcela změnil uvažování o fungování mozku, potvrdil tým vedený biologem Fredem Gagem ze Salkova institutu biologických věd (Salk Institut for Biological Studies) v San Diegu. Vědci zkoumali část mozku, tzv. hippocampus, jenž má rozhodující roli v procesech učení a paměti. Při pitvě starších pacientů, kteří zemřeli na rakovinu, zjistili, že v jejich mozcích probíhalo buněčné dělení. Potvrdili tak myšlenku, že mozek se stále vyvíjí. Jak si vysvětlit fakt, že navzdory rostoucímu počtu neuronů lze u většiny lidí se zvyšujícím se věkem sledovat úbytek schopnosti učit se, přizpůsobovat se novým okolnostem? Důvod je jednoduchý. Nestačí totiž spoléhat na to, že šedá kůra mozková vyprodukuje denně několik desítek neuronů - buněk zodpovědných za schopnost učit se a pamatovat si nové věci. Nové neurony jsou totiž aktivní jen v případě, že mají dostatek podnětů z okolí. Navíc, čím více je mozek namáhán, tím více je "ochoten" nové buňky produkovat. Pokusy na zvířatech provedené na Princetonské univerzitě a v Salkově ústavu ukázaly, že u skupiny zvířat chované v prostředí bohatém na podněty, tedy s hračkami, zákoutími a podobně, se výkon mozku zvyšuje. Naopak u zvířat chovaných v prostředí bez okolních podnětů výkon stagnuje, či dokonce klesá. Vedoucí vědeckého týmu psycholožka Elisabeth Gouldová z katedry psychologie na Princetonské univerzitě k tomu říká: "Ti, co navzdory zvyšujícímu se věku stále něco dělají, jsou mnohem výkonnější než jejich vrstevníci, kteří se oddávají jen odpočinku."
Neurony spolu musejí komunikovat
Ani zvýšený počet neuronů však automaticky neznamená, že mozek bude výkonnější. Velmi důležité je, jak mezi sebou jednotlivé neurony komunikují. Místo, v němž se neurony navzájem spojují, se nazývá synapse (spojení). Pokud se člověk učí čemukoliv novému, vytváří se nové synapse. Učení lze také charakterizovat jako změnu zapojení neuronů. "Synapse - neboli spojení v mozku - jsou tím hustší, čím více se používají. Jinými slovy: užíváme-li nervový systém, nutíme jej růst," uvádí se v knize Příručka pro uživatele mozku, kterou v roce 1998 vydalo nakladatelství Portál. Duševní vlastnosti tedy neurčuje počet neuronů, ale způsob jejich propojení. Také neurobiolog Lawrence Katz z Duke University v Durhamu se domnívá, že nervové stimuly jsou potřebné pro aktivování nových mozkových synapsí. Stimuly podle Katze zvyšují produkci neurotrofinu - látky vyživující nervové buňky. Tyto poznatky shrnul Katz ve své knize "Keep Your Brain Alive (Udržujte si svůj mozek činný), v níž zcela odmítá mýtus o stárnoucím mozku. Podle něj lze mozek trénovat stejně jako svaly. Jednotlivá cvičení jsou, jak uvádí Katz na své internetové stránce, založena na schopnosti mozku produkovat více neurotrofinu (látky vyživující nervové buňky). Mentálním cvičením pak dochází k posilování a budování dalších spojů v mozku. Svou metodu, kterou nazval "neurobik" vysvětluje na své internetové stránce na příkladu ženy, která se vrací domů. Neurobické cvičení spočívá v tom, že žena ke dveřím svého bytu přichází se zavřenýma očima. "Hledá v kabelce poslepu klíče, nahmatává spousty jiných předmětů. To ji nutí přemýšlet jinak, než kdyby se do kabelky rovnou podívala. Nahmatává různé předměty, zjišťuje jejich tvar, materiál. Aktivuje hmatovou složku," vysvětluje Katz. Tím, že se chce žena dostat domů co nejdříve, je její mozek podle Katze hbitý, rychle funguje. "V mozku se aktivuje ta oblast mozkové kůry, která zpracovává hmat," vysvětluje. Jinými slovy: normálně by v této chvíli žena použila zrak, což by nebylo pro mozek nic nového. Nedošlo by k jeho aktivaci, k tvorbě nových neuronů či spojení mezi nimi. Tím, že použije hmat, dojde k aktivování jiné části mozku, než obvykle. Taková jednoduchá cvičení jsou podle Katze založena na schopnosti mozku produkovat ve chvílích, kdy dělá činnost neobvyklým způsobem, více neurotrofinů. Více neurotrofinů znamená výživu pro tvorbu a růst nervové buňky. Více podnětů zároveň znamená tvorbu nových nervových spojení. Trénovaný mozek pak nestárne, ale naopak se rozvíjí.
Výkon mozku lze zvýšit
Podle nejnovějších teorií se v mozku stále tvoří buňky. Není tedy pravda, že vyšší věk musí nutně znamenat úbytek duševních schopností. Schopnost učit se novým věcem a přizpůsobovat se okolí tedy nesouvisí se stárnutím, ale s tím, jak moc mozek trénujeme. Tyto nové poznatky využil neurobiolog Lawrence Katz při vytváření metody, kterou nazval neurobiti neboli trénování mozku. Přinášíme několik tipů, jak při každodenních činnostech využít neurobní cviky ke zvýšení výkonu šedé kůry mozkové.
-
Aktivujte jiné části mozku než obvykle
- při probouzení si dopřejte příjemný čichový vjem; postavte si na noční stolek lahvičku s příjemnou vůní
- ráno se umyjte se zavřenýma očima; nahmatejte mýdlo, ručník... budete jinak vnímat prostor koupelny, budete intenzívněji vnímat vůně
- zkuste vše dělat levou rukou (jste-li pravák); vyčistěte si zuby, učešte se, oholte se
- snažte se otevřít auto poslepu, najít klíče v tašce; cestujete-li metrem či jiným dopravním prostředkem, zavřete oči a zkuste podle zvuků odhadovat, kde se zrovna nacházíte
- Pryč s rutinou: sledujte, co se děje
- zkuste změnit svou obvyklou trasu do práce
- v kanceláři si postavte některé předměty vzhůru nohama (hodiny, kalendář, fotky)
- změňte pořadí úkonů, běžte na oběd dříve než obvykle
- přesuňte odpadkový koš na jiné místo
- kombinujte pracovní úkony s vůněmi; čichejte vůně (vanilku), když telefonujete, píšete dopis
- Zapojte všechny smysly
-
kupte si něco, co jste ještě nikdy nejedli, na stůl si dejte svíčku a pusťte si hudbu
- pozorujte domácnost se zacpanýma ušima a sledujte známé procesy; při jídle nemluvte, komunikujte s ostatními neverbálně
- sedněte si ke stolu na jiné místo než obvykle
- Partnerské vztahy: dejte prostor jiným smyslům
- sex je jedno z nejúčinnějších neurobických cvičení; automaticky při něm zavíráte oči a dáváte prostor dalším smyslům
- mluvte o svých pocitech s partnerem
- používejte aromatické masážní oleje, poslouchejte hudbu; vhodná je i uvolňující koupel s partnerem (příjemná hudba, svíčky, vonné oleje)
- jídlo může také probíhat eroticky, snažte se žvýkáním a kousáním vyjádřit sexualitu
- Poznejte něco nového
- na procházce si všímejte rostlin, zvířat
- prožijte dovolenou jinak než obvykle; jeďte na víkend kempovat
- nahrajte si různé zvuky a dejte hádat přátelům, o co jde
Zdroj:Lidové noviny
Jako reakce na tento článek mi přišla jedna trefná odpověď, jdoucí do daleko větší hloubky. Doporučuji Vám ji, stojí za přečtení. Článek je v původnim znění a bez diakritiky. Respektuji právo autorky na soukromí a její e-mailovou adresu nesděluji.
.
Clanek o trenovani mozku ve mne vyvolal
stejne pocity, jako kdysi clanek "Jak se dozit 110 let". Vety typu
"bourani mytu o starnuti mozku" mi pripadaji nadnesene, neco na zpusob
"hura aplaus" - jaky mytus??? Bylo a je prece dost lidi, kteri se
dozili/dozivaji vysokeho veku a byli/jsou doposledka naprosto dusevne
svezi. Jen tak namatkou A.Schweitzer (90 let), Goethe (83 let),
p.Kamenicka (98 let), p.Svab (93 let), Hahnemann (88 let), Komensky (78
let), moje mama (83 let) atd. - vsichni zili az doposledka s dobre
fungujicim mozkem, aniz by museli hledat poslepu klice ve svych taskach,
presouvat odpadkove kose na jina mista, zkouset delat vse levou rukou a
dalsi veci, ktere jsou v clanku doporucovany.
Ono je to totiz zase o
necem
uplne jinem, nez o nejakem mechanickem trenovani mozku. Vsichni tito vyse
zmineni lide totiz pestovali duchovni zivot a jejich prirozenosti,
zrejme
z toho vyplyvajici, bylo nezahalet ani fyzicky, ani dusevne. A to je
prece
stara znama vec, ze kdyz ma clovek stale zajem o to, co se deje a
udrzuje
se jak dusevne, tak telesne v cinnosti, starne pomaleji - je dusevne
mlady
i ve vysokem veku. Cozpak po svete nebeha dost osmdesatiletych "mladiku"
a
naopak tricetiletych "starcu" ?? - to se tyka prece predevsim mentalni
sfery. Takze o jake "prekvapujici zjisteni" vlastne autorovi jde? Vedci
se akorat zase ponimrali v bunkach a dali nazev necemu, co je uz davno
zname, jenom se to drive takhle dopodrobna nerozpitvavalo. Proste stara
moudrost rika "udrzuj sveho ducha v bdelosti a budes bdely az do sameho
konce" - to se tyka i bdelosti mozku. Pokyny, jak delat neurobik (kolik
tech ruznych "biku" uz tahle spolecnost dela? ), vyvolavaji na me tvari
usmev a v duchu si predstavuji, jak takhle cvici treba zrovna ti lide,
co
jsem jmenovala. A docela rada bych slysela jejich reakci na neurobikove
"menu". Bohuzel uz jsou na "Onom svete" a tak si to mohu jen domyslet.
Z
te casti, ktera se tyka "partnerskych vztahu", vane nadech urcite
pudovosti, zivocisnosti, zejmena z posledniho bodu "jidlo muze take
probihat eroticky, snazte se zvykanim a kousanim vyjadrit sexualitu". To
nebudu ani komentovat. Co se tyka hudby, svicek, vuni - to neni nic
noveho
pod sluncem. Kultivovany clovek, ktery ma smysl pro estetiku, jemnost,
nehu atd. a umi vychutnavat v tom spravnem slova smyslu, se rad diva do
plamene svicky pri poslechu hezke, tiche hudby v prijemne provonenem
prostredi v objeti s milovanou bytosti...Miluji-li se dva lide opravdu,
to
znamena prolinaji-li se - splyvaji-li i jejich duse, nemusi se ridit
tim,
co je zde tak chladnokrevne doporucovano, protoze jejich skutecna,
vzajemna laska "kona za ne" a oni spolu v objeti, v konecnem prozitku
"leti ke hvezdam". Je-li mezi partnery laska opravdova, mohou se milovat
treba na pousti, kde krome jich dvou neni vubec nic a presto jejich
prozitek bude nadherny....protoze opravdova laska je produchovnela, je o
necem jinem, nez o aromatickych masaznich olejich apod. Pri opravdove
lasce je prozitek maximalni a mluvit pri tom o pocitech, jak je v clanku
doporucovano, by bylo pouze jakymsi "znesvecenim" daneho okamziku. Kazdy
clovek by mel mit v sobe urcitou cudnost - pozor: cudnost neni stud a
neni
prekazkou vasniveho prozitku. Opravdova laska sama prece cini cloveka
vynalezavym a neni proc si brat na pomoc ruzne rady a podobne clanky,
jako
je tento. Jen nesmi mit clovek utopicke predstavy. Na jedne strane
partneri nadsene horuji o sve lasce, ale takove sneni okamzite mizi,
kdyz
treba partner neumyje nadobi a laska tak konci ve vsednich banalitach. S
tim druhym se prece nesetkavam jen na urovni "vznesenych myslenek a
citu",
ale i jeho zvyklosti, ktere jdou leckdy na nervy. A prava laska se
projevuje nejen v "letu ke hvezdam", ale prave i ve snaseni vzajemnych
slabosti a ubohosti. Opravdova laska se aktivne pousti do kazdodennich
problemu s trpelivosti a nadhledem. Konec koncu tyto vlastnosti prave
lasky popsal vystizne sv.Pavel v 1. liste Korintskym : "Laska je
trpeliva,
laskava, nezavidi, laska se nevychlouba a neni domysliva......At se deje
cokoliv, laska vydrzi, veri, laska ma nadeji, laska vytrva". Myslim, ze
lide by se meli opravdove lasce znova naucit - nejak se totiz z naseho
zivota vytraci a lide se stavaji stale mene lidmi. Lasku, jakozto
skutecny
hluboky cit se snazi nahrazovat pouhym prozitkem, ktery ale zustava
jenom
v rovine smyslnosti, coz je pro kvalitni lidsky vztah malo. A pokud
nekdo
mlady, hledajici skutecnou lasku, zacne podobnymi radami "jak na to",
nedojde nikam, uvizne v pouhe smyslnosti a nakonec bude nestastny, ani
nebude vedet proc.
Toto vsechno se tyka lasky partnerske a bylo by to moje poselstvi pro
ty,
kteri se ptaji, co je to laska.
Puvodne jsem na tento clanek nechtela vubec reagovat, protoze tyto
"studene materialisticke pokyny pro zivot" mi nesedi, jsou chude a vubec
neresi to, co je pro hodnotny zivot podstatne.
Na úvodní stránku