Mozek lze zdokonalovat stejně jako svaly, duševních schopností nemusí ubývat ani ve stáří


         Mozkových buněk přibývá. Nejnovější výzkumy vyvrátily teorii, že v průběhu lidského života již nevznikají nové mozkové buňky. - Vědci se dlouho domnívali, že počet mozkových buněk (neuronů) se v průběhu života nemůže zvyšovat. Předpokládali, že není možné, aby se případná poranění mozku zahojila bez následků a místo poškozených buněk narostly nové. Poslední výzkumy ukazují, že to není pravda - mozkové buňky mohou dozrávat i v dospělosti, dokonce mohou vznikat i nové. Překvapující zjištění tak zcela bourá mýtus o tom, že se zvyšujícím se věkem přirozeně ubývá duševních schopností. Senzační objev, jenž zcela změnil uvažování o fungování mozku, potvrdil tým vedený biologem Fredem Gagem ze Salkova institutu biologických věd (Salk Institut for Biological Studies) v San Diegu. Vědci zkoumali část mozku, tzv. hippocampus, jenž má rozhodující roli v procesech učení a paměti. Při pitvě starších pacientů, kteří zemřeli na rakovinu, zjistili, že v jejich mozcích probíhalo buněčné dělení. Potvrdili tak myšlenku, že mozek se stále vyvíjí. Jak si vysvětlit fakt, že navzdory rostoucímu počtu neuronů lze u většiny lidí se zvyšujícím se věkem sledovat úbytek schopnosti učit se, přizpůsobovat se novým okolnostem? Důvod je jednoduchý. Nestačí totiž spoléhat na to, že šedá kůra mozková vyprodukuje denně několik desítek neuronů - buněk zodpovědných za schopnost učit se a pamatovat si nové věci. Nové neurony jsou totiž aktivní jen v případě, že mají dostatek podnětů z okolí. Navíc, čím více je mozek namáhán, tím více je "ochoten" nové buňky produkovat. Pokusy na zvířatech provedené na Princetonské univerzitě a v Salkově ústavu ukázaly, že u skupiny zvířat chované v prostředí bohatém na podněty, tedy s hračkami, zákoutími a podobně, se výkon mozku zvyšuje. Naopak u zvířat chovaných v prostředí bez okolních podnětů výkon stagnuje, či dokonce klesá. Vedoucí vědeckého týmu psycholožka Elisabeth Gouldová z katedry psychologie na Princetonské univerzitě k tomu říká: "Ti, co navzdory zvyšujícímu se věku stále něco dělají, jsou mnohem výkonnější než jejich vrstevníci, kteří se oddávají jen odpočinku."
Neurony spolu musejí komunikovat

         Ani zvýšený počet neuronů však automaticky neznamená, že mozek bude výkonnější. Velmi důležité je, jak mezi sebou jednotlivé neurony komunikují. Místo, v němž se neurony navzájem spojují, se nazývá synapse (spojení). Pokud se člověk učí čemukoliv novému, vytváří se nové synapse. Učení lze také charakterizovat jako změnu zapojení neuronů. "Synapse - neboli spojení v mozku - jsou tím hustší, čím více se používají. Jinými slovy: užíváme-li nervový systém, nutíme jej růst," uvádí se v knize Příručka pro uživatele mozku, kterou v roce 1998 vydalo nakladatelství Portál. Duševní vlastnosti tedy neurčuje počet neuronů, ale způsob jejich propojení. Také neurobiolog Lawrence Katz z Duke University v Durhamu se domnívá, že nervové stimuly jsou potřebné pro aktivování nových mozkových synapsí. Stimuly podle Katze zvyšují produkci neurotrofinu - látky vyživující nervové buňky. Tyto poznatky shrnul Katz ve své knize "Keep Your Brain Alive (Udržujte si svůj mozek činný), v níž zcela odmítá mýtus o stárnoucím mozku. Podle něj lze mozek trénovat stejně jako svaly. Jednotlivá cvičení jsou, jak uvádí Katz na své internetové stránce, založena na schopnosti mozku produkovat více neurotrofinu (látky vyživující nervové buňky). Mentálním cvičením pak dochází k posilování a budování dalších spojů v mozku. Svou metodu, kterou nazval "neurobik" vysvětluje na své internetové stránce na příkladu ženy, která se vrací domů. Neurobické cvičení spočívá v tom, že žena ke dveřím svého bytu přichází se zavřenýma očima. "Hledá v kabelce poslepu klíče, nahmatává spousty jiných předmětů. To ji nutí přemýšlet jinak, než kdyby se do kabelky rovnou podívala. Nahmatává různé předměty, zjišťuje jejich tvar, materiál. Aktivuje hmatovou složku," vysvětluje Katz. Tím, že se chce žena dostat domů co nejdříve, je její mozek podle Katze hbitý, rychle funguje. "V mozku se aktivuje ta oblast mozkové kůry, která zpracovává hmat," vysvětluje. Jinými slovy: normálně by v této chvíli žena použila zrak, což by nebylo pro mozek nic nového. Nedošlo by k jeho aktivaci, k tvorbě nových neuronů či spojení mezi nimi. Tím, že použije hmat, dojde k aktivování jiné části mozku, než obvykle. Taková jednoduchá cvičení jsou podle Katze založena na schopnosti mozku produkovat ve chvílích, kdy dělá činnost neobvyklým způsobem, více neurotrofinů. Více neurotrofinů znamená výživu pro tvorbu a růst nervové buňky. Více podnětů zároveň znamená tvorbu nových nervových spojení. Trénovaný mozek pak nestárne, ale naopak se rozvíjí.
Výkon mozku lze zvýšit

Podle nejnovějších teorií se v mozku stále tvoří buňky. Není tedy pravda, že vyšší věk musí nutně znamenat úbytek duševních schopností. Schopnost učit se novým věcem a přizpůsobovat se okolí tedy nesouvisí se stárnutím, ale s tím, jak moc mozek trénujeme. Tyto nové poznatky využil neurobiolog Lawrence Katz při vytváření metody, kterou nazval neurobiti neboli trénování mozku. Přinášíme několik tipů, jak při každodenních činnostech využít neurobní cviky ke zvýšení výkonu šedé kůry mozkové.

Zdroj:Lidové noviny

Jako reakce na tento článek mi přišla jedna trefná odpověď, jdoucí do daleko větší hloubky. Doporučuji Vám ji, stojí za přečtení. Článek je v původnim znění a bez diakritiky. Respektuji právo autorky na soukromí a její e-mailovou adresu nesděluji.

.         Clanek o trenovani mozku ve mne vyvolal stejne pocity, jako kdysi clanek "Jak se dozit 110 let". Vety typu "bourani mytu o starnuti mozku" mi pripadaji nadnesene, neco na zpusob "hura aplaus" - jaky mytus??? Bylo a je prece dost lidi, kteri se dozili/dozivaji vysokeho veku a byli/jsou doposledka naprosto dusevne svezi. Jen tak namatkou A.Schweitzer (90 let), Goethe (83 let), p.Kamenicka (98 let), p.Svab (93 let), Hahnemann (88 let), Komensky (78 let), moje mama (83 let) atd. - vsichni zili az doposledka s dobre fungujicim mozkem, aniz by museli hledat poslepu klice ve svych taskach, presouvat odpadkove kose na jina mista, zkouset delat vse levou rukou a dalsi veci, ktere jsou v clanku doporucovany.
        Ono je to totiz zase o necem uplne jinem, nez o nejakem mechanickem trenovani mozku. Vsichni tito vyse zmineni lide totiz pestovali duchovni zivot a jejich prirozenosti, zrejme z toho vyplyvajici, bylo nezahalet ani fyzicky, ani dusevne. A to je prece stara znama vec, ze kdyz ma clovek stale zajem o to, co se deje a udrzuje se jak dusevne, tak telesne v cinnosti, starne pomaleji - je dusevne mlady i ve vysokem veku. Cozpak po svete nebeha dost osmdesatiletych "mladiku" a naopak tricetiletych "starcu" ?? - to se tyka prece predevsim mentalni sfery. Takze o jake "prekvapujici zjisteni" vlastne autorovi jde? Vedci se akorat zase ponimrali v bunkach a dali nazev necemu, co je uz davno zname, jenom se to drive takhle dopodrobna nerozpitvavalo. Proste stara moudrost rika "udrzuj sveho ducha v bdelosti a budes bdely az do sameho konce" - to se tyka i bdelosti mozku. Pokyny, jak delat neurobik (kolik tech ruznych "biku" uz tahle spolecnost dela? ), vyvolavaji na me tvari usmev a v duchu si predstavuji, jak takhle cvici treba zrovna ti lide, co jsem jmenovala. A docela rada bych slysela jejich reakci na neurobikove "menu". Bohuzel uz jsou na "Onom svete" a tak si to mohu jen domyslet.
         Z te casti, ktera se tyka "partnerskych vztahu", vane nadech urcite pudovosti, zivocisnosti, zejmena z posledniho bodu "jidlo muze take probihat eroticky, snazte se zvykanim a kousanim vyjadrit sexualitu". To nebudu ani komentovat. Co se tyka hudby, svicek, vuni - to neni nic noveho pod sluncem. Kultivovany clovek, ktery ma smysl pro estetiku, jemnost, nehu atd. a umi vychutnavat v tom spravnem slova smyslu, se rad diva do plamene svicky pri poslechu hezke, tiche hudby v prijemne provonenem prostredi v objeti s milovanou bytosti...Miluji-li se dva lide opravdu, to znamena prolinaji-li se - splyvaji-li i jejich duse, nemusi se ridit tim, co je zde tak chladnokrevne doporucovano, protoze jejich skutecna, vzajemna laska "kona za ne" a oni spolu v objeti, v konecnem prozitku "leti ke hvezdam". Je-li mezi partnery laska opravdova, mohou se milovat treba na pousti, kde krome jich dvou neni vubec nic a presto jejich prozitek bude nadherny....protoze opravdova laska je produchovnela, je o necem jinem, nez o aromatickych masaznich olejich apod. Pri opravdove lasce je prozitek maximalni a mluvit pri tom o pocitech, jak je v clanku doporucovano, by bylo pouze jakymsi "znesvecenim" daneho okamziku. Kazdy clovek by mel mit v sobe urcitou cudnost - pozor: cudnost neni stud a neni prekazkou vasniveho prozitku. Opravdova laska sama prece cini cloveka vynalezavym a neni proc si brat na pomoc ruzne rady a podobne clanky, jako je tento. Jen nesmi mit clovek utopicke predstavy. Na jedne strane partneri nadsene horuji o sve lasce, ale takove sneni okamzite mizi, kdyz treba partner neumyje nadobi a laska tak konci ve vsednich banalitach. S tim druhym se prece nesetkavam jen na urovni "vznesenych myslenek a citu", ale i jeho zvyklosti, ktere jdou leckdy na nervy. A prava laska se projevuje nejen v "letu ke hvezdam", ale prave i ve snaseni vzajemnych slabosti a ubohosti. Opravdova laska se aktivne pousti do kazdodennich problemu s trpelivosti a nadhledem. Konec koncu tyto vlastnosti prave lasky popsal vystizne sv.Pavel v 1. liste Korintskym : "Laska je trpeliva, laskava, nezavidi, laska se nevychlouba a neni domysliva......At se deje cokoliv, laska vydrzi, veri, laska ma nadeji, laska vytrva". Myslim, ze lide by se meli opravdove lasce znova naucit - nejak se totiz z naseho zivota vytraci a lide se stavaji stale mene lidmi. Lasku, jakozto skutecny hluboky cit se snazi nahrazovat pouhym prozitkem, ktery ale zustava jenom v rovine smyslnosti, coz je pro kvalitni lidsky vztah malo. A pokud nekdo mlady, hledajici skutecnou lasku, zacne podobnymi radami "jak na to", nedojde nikam, uvizne v pouhe smyslnosti a nakonec bude nestastny, ani nebude vedet proc. Toto vsechno se tyka lasky partnerske a bylo by to moje poselstvi pro ty, kteri se ptaji, co je to laska.
         Puvodne jsem na tento clanek nechtela vubec reagovat, protoze tyto "studene materialisticke pokyny pro zivot" mi nesedi, jsou chude a vubec neresi to, co je pro hodnotny zivot podstatne.

Na úvodní stránku