Proti válce s Irákem


Jak vidí válku v Iráku... Amos Oz
         Pokud se Amerika pustí do války, aby dobyla Irák, dopustí se chyby: extremistický islám může zastavit pouze umírněný islám, extrémní arabský nacionalismus může udržet na uzdě pouze umírněný arabský nacionalismus. Opovrženíhodný režim Saddáma Husajna by měl být svržen zevnitř, iráckými silami - a  Amerika, Evropa a umírněné arabské státy jim v tom musí pomoci.
Válka přilije olej do ohně

Americká válka proti Iráku - i kdyby skončila vítězstvím - nutně přidá oleje do ohně pocitu potupy, ponížení, nenávisti a  touhy po pomstě, rozšířenému ve značné části světa. Hrozí, že vyvolá vlnu fanatismu dost silnou na to, aby podkopala samu existenci umírněných režimů na Středním východě i jinde. Válka ještě nevypukla, a už podkopává pilíře globální rovnováhy a  nebezpečně rozděluje tábor demokratických zemí. Zhroucení aliance demokratických států a struktury mezinárodní legitimity OSN a jejích institucí, která je již nyní narušená a rozviklaná, v konečném důsledku nepřinese užitek nikomu jinému než násilnickým a fanatickým silám ohrožujícím světový mír. Nikdo, ani americké výzvědné služby, navíc nedokáže předpovědět, co se stane poté, až z Iráku sejmeme pokličku. Nikdo nedokáže odhadnout krutost zabíjení a destrukce, nebezpečnost ničivých zbraní nebo oprávněnost strachu, že ze sutin poraženého Iráku - ale i na jiných místech - povstane pět nebo deset bin Ládinů, kteří zaujmou Saddámovo místo. V  těchto dnech se ve světě zvedá vlna antiamerikanismu a spolu s  ní také vlna citově vypjaté nenávisti vůči Izraeli: všichni ti, kteří vidí Ameriku jako ztělesnění velkého satana, mají tendenci dívat se na Izrael jako na malého satana, Rosemaryino děťátko. Mnozí slušní lidé zastávající osvícené a pragmatické názory jsou proti válce, i když podporovali zásah proti Iráku poté, kdy v roce 1990 napadl Kuvajt. Dnes však dogmatická a  přecitlivělá evropská levice neváhá spojit síly s  reakcionářskou a rasistickou pravicí v pomlouvačné kampani proti Americe. Některé její prvky přímo navazují na rétoriku komunistů a nacistů - jde o bezpočet nechutných sloganů o  "chapadlech Wall Streetu" a "hrozné židovsko-sionisticko-kapitalistické konspiraci, která chce ovládnout svět". Pokaždé, když zaslechnu tyto nenávistné hlasy, procházejí mé námitky proti válce v Iráku těžkou zkouškou. Současná válečná kampaň nevychází z touhy po ropě či z kolonialistických choutek. Vychází především z jisté zjednodušující, leč správné snahy vymýtit zlo silou. Špatnost Saddámova režimu - stejně jako špatnost bin Ládina - je však hluboce zakořeněna v rozsáhlých oblastech chudoby, zoufalství a ponížení. Je snad ještě hlouběji zakořeněna v hrozné nenávisti, kterou Amerika vyvolává nejen v zemích třetího světa, ale také na širokých bulvárech evropské společnosti.
Vnucování dobra

Ten, jehož všichni nenávidí, se nesmí snažit vymýtit tuto závist a nenávist ze závistivých srdcí s velkou holí v ruce: po 2. světové válce pomohl Marshallův plán Americe a světovému míru více než všechny její staré i nové zbraně dohromady. Velká hůl je nezbytná, ale má spíše odstrašovat nebo odrazit agresi, nikoli "vnucovat dobro". I když se velkou holí mává pro odstrašení nebo odražení agrese, rozhodující je, že jí mává mezinárodní společenství - nebo alespoň silný konsenzus národů. Jinak zdvojnásobí nenávist, zoufalství a chuť po odplatě, které měla původně zastavit.
zdroj:MFDNES 18.03.2003 -autor © AMOS OZ,izraelský spisovatel

Na úvodní stránku