Proti válce s Irákem
Jak vidí válku v Iráku... Amos Oz
Pokud se Amerika pustí do války, aby dobyla Irák, dopustí se
chyby: extremistický islám může zastavit pouze umírněný islám,
extrémní arabský nacionalismus může udržet na uzdě pouze
umírněný arabský nacionalismus. Opovrženíhodný režim Saddáma
Husajna by měl být svržen zevnitř, iráckými silami - a
Amerika, Evropa a umírněné arabské státy jim v tom musí
pomoci.
Válka přilije olej do ohně
Americká válka proti Iráku - i kdyby skončila vítězstvím -
nutně přidá oleje do ohně pocitu potupy, ponížení, nenávisti a
touhy po pomstě, rozšířenému ve značné části světa. Hrozí, že
vyvolá vlnu fanatismu dost silnou na to, aby podkopala samu
existenci umírněných režimů na Středním východě i jinde. Válka
ještě nevypukla, a už podkopává pilíře globální rovnováhy a
nebezpečně rozděluje tábor demokratických zemí. Zhroucení
aliance demokratických států a struktury mezinárodní
legitimity OSN a jejích institucí, která je již nyní narušená
a rozviklaná, v konečném důsledku nepřinese užitek nikomu
jinému než násilnickým a fanatickým silám ohrožujícím světový
mír. Nikdo, ani americké výzvědné služby, navíc nedokáže
předpovědět, co se stane poté, až z Iráku sejmeme pokličku.
Nikdo nedokáže odhadnout krutost zabíjení a destrukce,
nebezpečnost ničivých zbraní nebo oprávněnost strachu, že ze
sutin poraženého Iráku - ale i na jiných místech - povstane
pět nebo deset bin Ládinů, kteří zaujmou Saddámovo místo. V
těchto dnech se ve světě zvedá vlna antiamerikanismu a spolu s
ní také vlna citově vypjaté nenávisti vůči Izraeli: všichni
ti, kteří vidí Ameriku jako ztělesnění velkého satana, mají
tendenci dívat se na Izrael jako na malého satana, Rosemaryino
děťátko. Mnozí slušní lidé zastávající osvícené a pragmatické
názory jsou proti válce, i když podporovali zásah proti Iráku
poté, kdy v roce 1990 napadl Kuvajt. Dnes však dogmatická a
přecitlivělá evropská levice neváhá spojit síly s
reakcionářskou a rasistickou pravicí v pomlouvačné kampani
proti Americe. Některé její prvky přímo navazují na rétoriku
komunistů a nacistů - jde o bezpočet nechutných sloganů o
"chapadlech Wall Streetu" a "hrozné
židovsko-sionisticko-kapitalistické konspiraci, která chce
ovládnout svět". Pokaždé, když zaslechnu tyto nenávistné
hlasy, procházejí mé námitky proti válce v Iráku těžkou
zkouškou. Současná válečná kampaň nevychází z touhy po ropě či
z kolonialistických choutek. Vychází především z jisté
zjednodušující, leč správné snahy vymýtit zlo silou. Špatnost
Saddámova režimu - stejně jako špatnost bin Ládina - je však
hluboce zakořeněna v rozsáhlých oblastech chudoby, zoufalství
a ponížení. Je snad ještě hlouběji zakořeněna v hrozné
nenávisti, kterou Amerika vyvolává nejen v zemích třetího
světa, ale také na širokých bulvárech evropské společnosti.
Vnucování dobra
Ten, jehož všichni nenávidí, se nesmí snažit vymýtit tuto
závist a nenávist ze závistivých srdcí s velkou holí v ruce:
po 2. světové válce pomohl Marshallův plán Americe a světovému
míru více než všechny její staré i nové zbraně dohromady.
Velká hůl je nezbytná, ale má spíše odstrašovat nebo odrazit
agresi, nikoli "vnucovat dobro". I když se velkou holí mává
pro odstrašení nebo odražení agrese, rozhodující je, že jí
mává mezinárodní společenství - nebo alespoň silný konsenzus
národů. Jinak zdvojnásobí nenávist, zoufalství a chuť po
odplatě, které měla původně zastavit.
zdroj:MFDNES 18.03.2003 -autor © AMOS OZ,izraelský spisovatel
Na úvodní stránku