Poručili větru dešti
Bezprecedentní velká voda přinesla na čestná místa periodických tiskovin i vtíravou analogii s naší - a nejen s naší - zničující povodní: Takové malé 11. září, nechal vysázet například týdeník Ekonom pod fotografii zdevastovaného Karlína. Ještě před příchodem té největší vody jedna nadšená novinářka ekonomického deníku zbrkle přirovnala pražského primátora Igora Němce k samotnému Giulianimu, starostovi New Yorku v době útoku na Twin Towers! Když Václav Klaus ve vlastní "giuliánovské" a "teroristické" analogii (Právo 24. 8.) při výčtu hrdinných pražských starostů na prozatímního primátora Němce jaksi pozapomněl, předvedl tím, zdá se, mnohem větší smysl pro skutečnost…
Ale všechno je relativní. Srpnové číslo francouzského měsíčníku Le Monde diplomatique prozradilo, že ze tří miliard obyvatel Země, kteří jsou nuceni hasit žízeň zdraví škodlivou vodou, a z další jedné miliardy, která se často k žádné vodě vůbec nedostane, zemře v důsledku toho denně více než desetinásobek počtu obětí z 11. září (30 tisíc lidí!). Proti tomu je naopak skutečné loňské 11. září, nic naplat, "takovou malou" katastrofou. Jen jedna - nepříliš zmiňovaná - analogie docela sedí: extrémní teror, extrémní nedostatek (kvalitní) pitné vody a nebývalé, vpravdě extrémní letošní povodně jsou dílem lidských rukou, produktem naší civilizace. Paradoxně na to vědci kápli v pouhých třech dnech po 11. září 2001, kdy poprvé po desítkách let nestartovala na velkém prostoru vůbec žádná dopravní letadla. Pohotovým měřením atmosféry v kritických dnech se pak zjistilo, že jen normální letecký provoz - coby součást normálního provozu naší civilizace - patrně zvýšil teplotu na celé planetě až o jeden stupeň Celsia.
Pomalu, ale jistě začíná patřit k všeobecnému vzdělání, že globální změny klimatu, na nichž se spalováním uhlí, ropy a zemního plynu podílí "vyspělý" Sever šestkrát víc než "nevyspělý" Jih, mají na svědomí mimořádné výkyvy počasí: smrtící sucha i povodně, vlny veder i lijáků, umírání bez vody i - pod vodou. A tady je Václav Klaus s realitou na štíru, jestliže nad obludností letošních povodní jakoby jen krčil rameny: postihla nás, holt, přírodní katastrofa, jakou poznali naši předkové a poznají naši vnuci: "Člověk neporučí větru a dešti, ačkoliv to sociální inženýři v různých obměnách lidem často slibovali." Mezitím se však ukazuje, že asociální inženýři, kteří se domnívají, že "přírodu ochrání trh" (Klaus v únoru 2002), větru dešti poručit přece jen dokázali. Byť třeba nepřímo, svojí bezvýhradnou podporou znečišťovatelů a "ohřívačů" atmosféry.
Vůbec největší takový polutant, Spojené státy, zvýšil za posledních deset let devastující emise o 18 procent (světový průměr je 9 procent!). Bushova administrativa navíc výslovně odmítla Kjótský protokol o ochraně ovzduší. A byl to Václav Klaus, kdo nenechal veřejnost na pochybách, že se - tak to napsal loni v dubnu - "k názoru prezidenta Bushe zcela jednoznačně přihlásil". S každým dnem stále více přibývá na vážnosti ekologům, kteří léta varovali před globálními problémy (oteplování atmosféry) i lokálním selháním lidských a jiných faktorů v bytostně "jedovaté", na zisku postavené civilizaci (Spolana). Také možná proto v Klausově sobotní stati pro Právo nenajdeme jedinou zmínku o ekologických aktivistech. Je to velký pokrok poté, co je po celá 90. léta při každé příležitosti označoval za nositele "zástupné levicové ideologie", kteří "zneužívají otázku čisté vody" a "šarlatánské hypotézy" k působení "na úkor svobody člověka". Obávám se však, že by Václav Klaus byl i dnes ochoten takové a podobné výpady kdykoliv zopakovat. Jistě se mu do jeho článku pouze nevešly. Mnoho místa v něm totiž spotřeboval na výzvy, "abychom viděli realitu bez iluzí". A že je "třeba říkat lidem pravdu a nikoliv báchorky", "jednat věcněji a zodpovědněji než dosud". Velmi pochybuji, že zrovna dnes "musí jít stranou názorové rozdíly na řešení věcí veřejných". Tím méně by měly jít stranou ve chvíli, kdy bezděční obraceči větrů a spouštěči povodní dokázali, že to dokážou. A kdy zrovna Klaus má odvahu na adresu jiných mluvit o katastrofě, nezpůsobené živly, ale "lidskou pýchou a arogancí".
zdroj:Právo, 27.08.02 autor © Martin Hekrdla
Na úvodní stránku