Je v obecném povědomí, jak kralevic dánský přemítá nad lebkou, zda být či nebýt. Stejně obtížnou volbu navozuje Erich Fromm ve své knize "Mít, nebo být?". Vybavilo se mi to, když jsem na billboardu uviděl muže s modrou kravatou, jak v každé ruce drží kus sýra a předvádí současné dilemno- mít eidam či goudu? V televizní adaptaci pobíhá s vozíkem po supermarketu jako včela. Ta je symbolem přičinlivosti. Za Napoleonovy vlády nahradila na francouzských znacích bourbonskou lilii. Ten horlivec aktivuje (díky skvělému propojení operátorů ) domov, aby se poradil, jaký sýr koupit. A doma u obrazovky zase žena tápe v nejistotě, jaký ovladač je na video- ten šedý?
V reklamě tam zazní slova o bezradných trubcích, což by asi měl být on. Včelí samci ale nejsou obecně chápáni jako zmatenci a popletové, nýbrž jsou zosobněním příživnictví a lenosti. Takové včelstvo tvoří jediná matka, desetitisíce dělnic (až 80000) a pár stovek trubců. Ti mají kratší sosák a proto musí být krmeni. Později sami nasávají med. Neobvyklá je rychlost růstu trubčí larvy. Za pět dnů zvýší váhu 2500krát. To nemá analogii v živočišné říši. Trubci oplodňují matku za letu na shromaždišti trubců. Dosud není jasné, jak matka to místo najde. Slétají se sem až ze vzdálenosti 10 kilometrů. Během tzv. snubního proletu je ve výšce 10-30 metrů oplodněna. Po kopulaci zůstanou pohlavní orgány trubce v pochvě matky a on sám padá mrtev k zemi. Živé spermie vydrží i několik let a nejsou-li spotřebovány, zaniknou až smrtí královny. Podle antické tradice však včely své potomstvo nerodily, nýbrž je sbíraly v květech- proto byly ve středověku považovány za symbol neposkvrněného početí.
Trubci jsou v úlu potřební v době hojnosti-od dubna do července. Jiný přínos kromě páření nemají a proto po skončení tohoto období jejich hýčkání končí. Je jim bráněno v příjmu potravy. Přežije jich málo- ti schopní letu se občas uchytnou tam, kde matka ještě nebyla oplozena. Mohou totiž zalétat do jiných včelstev, protože nemají vonnou žlázu. Matka vylučuje feromon, který si včely předávají a podle něj se poznají. Každá královna má svou unikátní vůni. Zesláblí a zubožení trubci se krčí v ústraní, kde jsou ubodáváni (sami žihadla nemají) nebo vypuzováni. Vně včelstva přežijí jen několik hodin.
I v lidské mytologii čteme o takovém souboji pohlaví. Amazonky byly válečnice, které mužům svěřovaly jen nižší služby. Své syny mrzačily nebo zabíjely. A dcerám upalovaly pravý prs, aby mohly lépe nasadit luk a oštěp. O bojovnicích se dočteme i v české historii- v kronice Václava Hájka z Libočan. "Bijte je, bijte , zabíjejte, nešetřete žádného"- toť v jeho pojetí slova Vlasty, vládychtivé a kruté mužatky. O autorovi je ale známo, že jeho fabulace byly značně čtivé, nicméně ale stejně úměrně i neseriózní. A byla tedy vůbec dívčí válka? V první Kosmově kronice je sice hrad Děvín (kde si jinoši s dívkami užívali a pak si je odváděli domů) podpálen, ale jídlo a pití si předem zachránili. Ženy se dostaly do područí mužů, ale o Vlastě a zabíjení nepadlo slovo.
Když jsem míjel ten plakát, zahlédl jsem slepce, jak si bílou holí osahával směr a poměrně jistě kráčel vpřed. Obdivoval jsem ho. Držel se podél mělkého obrubníku, kterého jsem si ani nevšiml. Kdejaký nepodstatný billboard včetně barvy kravaty vnímám, ale podstatný a pro někoho tak nutný okraj cesty jsem přehlížel. Stejně jako na chodníku umístěnou dopravní značku.
Nejsem si jist, potřebují-li slepci video-ovladač, ale jistě vím, že Gouda je místo v Nizozemí, známé výrobou sýrů. Více jde ale o to, zda svět, viděný jen očima toho či onoho sýru či prizmatem tarifové epidemie operátorů mobilů, přece jen není spíše svět podle Hájka z Libočan- barevný, poutavý a atraktivní, leč méně věrojatný, než onen bezejmenný chodec.
MUDr. Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie
Na úvodní stránku
Je v obecném povědomí, jak kralevic dánský přemítá nad lebkou, zda být či nebýt. Stejně obtížnou volbu navozuje Erich Fromm ve své knize "Mít, nebo být?". Vybavilo se mi to, když jsem na billboardu uviděl muže s modrou kravatou, jak v každé ruce drží kus sýra a předvádí současné dilemno- mít eidam či goudu? V televizní adaptaci pobíhá s vozíkem po supermarketu jako včela. Ta je symbolem přičinlivosti. Za Napoleonovy vlády nahradila na francouzských znacích bourbonskou lilii. Ten horlivec aktivuje (díky skvělému propojení operátorů ) domov, aby se poradil, jaký sýr koupit. A doma u obrazovky zase žena tápe v nejistotě, jaký ovladač je na video- ten šedý?