Život v hroší kůži.

Nevěřil jsem svým smyslům. Četl jsem něco nemyslitelného a zcela protichůdného. Jako kdyby vám někdo tvrdil, že slunce může být i měsícem, oheň vodou a den nocí. Šlo o Jana Kavana, poslance a současného šéfa Valného shromáždění OSN. Vybavují se mi jeho aféry a skandály- ať se to týkalo podezření na: spolupráci s STB, řízení pod vlivem alkoholu (tři auta naboural, prý si natíral krk francovkou), korupci na ministerstvu, úniky financí kolem Českého domu v Moskvě, podvody kolem skartování tajných dokumentů.

          A teď to neslučitelné, co navršilo mé celkové znechucení- v newyorském sídle OSN tentýž (sic!) Kavan zahájil předčítání z knih věnovaných životu v pravdě. Šlo o literární maraton, v němž se po celém světě četly úryvky z knih Václava Havla i jiných autorů. Svět by měl podle exprezidenta naslouchat "subkultuře těch, co znají meze", neboť za život v pravdě ručí svým postojem. To tedy v OSN svěřili tomu pravému. Vnucuje se mi spíše myšlenka maratonu života v hroší kůži. Slovo hroch podle etymologického slovníku má svůj možný původ v návaznosti na přírodní zvukomalebné zvuky tohoto živočicha, tedy v "hrochati, bouchati či chrochtati". Podobně zní i rochnění, ale to už je o jiném zvířeti. V Egyptě byl hroch kvůli své žravosti obávané zvíře, zosobnění temných sil a symbol nespravedlnosti.

         To ve starověké Palestině ztělesněním zvláštních sil mezi Židy byli Farizeové. Oddělovali se a odlišovali od svého lidu, který jim byl příliš pozemský. Opovržlivě ho označkovali "národ země" a nadutě se nad něj povýšili. Byl to pro ně vlastně takový plebs (z latinského plebes, plebs - lid), i když toto označení bylo užíváno až od konce římské republiky pro nízké sociální vrstvy a dodnes si zachovalo pejorativní označení nízkého davu. Jedině kasta farizejů mohla interpretovat zákony a dbala na jejich dodržování. Jejich stoupenci se nazývali druhové či společníci. Kdo zákony respektoval a ctil absolutně, byl dle nich dokonalý, tím však vlastní a skutečná hodnota dobrých skutků trpěla. Obsah se stal formou a smysl pouhým vnějším projevem. Oni byli více než zákon, vždyť i tradice si vykládali po svém. A při tom všem se pokládali za dokonalé, bezúhonné, hodné následování a ukazovali se lepšími, než ve skutečnosti byli.
         Vzpomeňme, jak nesčetné konflikty s nimi měl Ježíš. Proto vyprávěl i příběh o farizeji a celníkovi. Farizej se v kostele pyšně postavil tak, aby ho všichni viděli. Celník naopak zůstal v koutě chrámu, kde si klekl, sotva jen oči zvedl a šeptal: "Bože, smiluj se nade mnou, hříšníkem". Farizej se také modlil: "Děkuji ti Bože, že nejsem jako ti druzí, kteří kradou, jako třeba tenhle celník. Vždyť přece víš, jak přesně zachovávám všechny předpisy".

         Pod pojmem farizejský chápeme pokrytectví, neupřímnost, falešnost, nepravost. A co jiného než licoměrnost a obojakost je takový na půdě OSN předčítaný život v pravdě? Je to jako ze rčení "kázat vodu a pít víno". Nespleťme si to s přijímáním "pod obojí způsobou"- tj. podávání husitským věřícím oltářní svátosti v podobě chleba a vína.

         Myslím, že ten politik by měl předčítat z jiných knih. Respektive neměl by předčítat, ale poslouchat. Podobně jako v osmém století ve franckých Metách biskup začal kněžím, kteří se chovali bezuzdně a nezřízeně, číst z třetí Mojžíšovy knihy zvané Leviticus. Byly to nejen předpisy kněžské a bohoslužebné, ale mluvilo se i o věcech manželských, zdravotních, právních, přísahách, slibech a jiných praktických záležitostech. Ten biskup Chrodegang, aby zavedl do jejich života pořádek, shrnul všechny příkazy a ustanovení do kapitol, těm sedánkám se začalo říkat též kapitola a té síni, kde se scházeli, kapitula.

         Možná by nebylo ku škodě namísto literárních exhibicí zavést Kavana a ostatní naše politiky do svatovítské či vyšehradské kapituly, kde by naslouchali levitům, jak řádně žít a pracovat. A opakovaně bych jim tam zvěstoval aforismus V.Zimy- že totiž "čest bývá první překážkou, kterou mnozí lidé musí překonat na cestě za kariérou". A kázala by se tam taky slova z bible: "běda vám, zákoníci a farizejové, poněvadž čistíte číši a mísu povrchu, uvnitř jste však plni loupeže a nečistoty".


MUDr.Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie


Na úvodní stránku