Existuje náhoda?

Náhoda- existuje?

Člověk nic netušíc jde ulicí a je náhle smrtelně zasažen padající římsou. Přišla tato náhoda z hlubin zákonitosti Všehomíra, které jsou pro nás nezbadatelné? Či žijeme ve světě plném nesmyslných náhod, tedy ve světě uspořádaném jen do určitého stupně? Existuje náhoda nebo je vše předurčeno? A co je příčinou nešťasté náhody? Má náhoda nějaký smysl? Tyto otázky odjakživa provázejí lidstvo. egyptský bůh Ptah

Například podle staroegyptská mytologie vznikl svět z beztvarého chaosu, vynořil se jako pahorek, jako ztělesnění pořádku, vyvolán Slovem praboha Ptaha- Stvořitele. Podle principů esoterického učení jednou ze Zásad Smaragdové desky je, že: "Podle vzniku velkého světa vzniká i svět malý...." a že : "Co je nahoře, je jako to dole; a to, co je dole, je jako to, co je nahoře."
Křesťané zase uznávají, že přišel Bůh a řekl "Budiž světlo" a byl řád a pořádek. Podle toho všeho náhoda jako taková by neexistovala. Všechno v kosmu by mělo svůj řád (velký třesk,obíhání planet,gravitace....). Pokud by jen na vteřinu zavládl ve vesmíru chaos, vesmír by v tom okamžiku přestal existovat. Pro snadnější pochopení a ilustraci si sem si můžeme dosadit Isaaca Newtona s jeho zákony mechaniky (zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce).

Newton sice objevil,že každá věc padá k zemi, ale není to pravda: například je každému známo, že knoflíček od límce nikdy nepadá kolmo k zemi, nýbrž tak jaksi šejdrem, že se vždycky ocitne pod postelí nebo pod prádelníkem. Žádná fyzika, ani gravitační teorie dosud nevysvětlila tento fatální úkaz, je to nesporně zjev metafyzický, prostý a tajemný zákon osudu."

K.Čapek

        Sám Albert Einstein soudil, že: "... vědec zůstane pokorně stát před velkým představením přírody, před jejím řádem, uspořádáním a vírou, že existuje nějaká vyšší moc...." Ale právě Einsteina pro toto jeho přesvědčení neuspokojovala kvantová fyzika a po léta se jí snažil zpochybnit právě proto, že byla založena na hypotéze, že věci se dějí nahodile. Zákon entropie (druhý zákon termodynamiky) říká, že každý system ponechaný sám o sobě se mění takovým způsobem, aby dosáhl termodynamické rovnováhy- tedy jednodušeji řečeno, že svět sám o sobě se mění směrem ke stále větší neuspořádanosti. Například máme uvnitř velké láhve na jejím dně položené barevné kuličky, sestavené vedle sebe v řadě ve skupině po třech od stejné barvy. Čím déle je budeme třepat, tím se seskupují nahodileji a jenom náhodou najdeme původní skupiny po třech stejné barvy vedle sebe.
         A aby to bylo ještě komplikovanější, máme tu dalšího matematika, tentokrát René Thoma s jeho teorií katastrof. Ten soudí, že řád, který pozorujeme v přírodě, je jen zvláštním případem chaotických jevů. Není to však chaos zmatený a jakýkoliv, je to deterministický chaos. Jsme schopni ukázat na příčinu nějakého jevu ale nejsme schopni říci, jaký důsledek bude mít nějaká příčina. Laicky řečeno můžeme říci, že náš infarkt vznikl s nezdravého stravování, málo pohybu a kouření, ale nemůžeme s jistotou říci, že nezdravé stravování, málo pohybu a kouření vede vždy k infarktu. Průběh jevů deterministického chaosu je podle této teorie nepředpovidatelný- ať je to proudění v moři, změny počasí, jaderné pochody v nitru hvězd, pohyb akcií na burse či mezilidské vztahy. Z teorie chaosu vyplývá, že řád světa sice existuje, je však proměnný, mění se a vyvíjí.
        Může se stát, že se dočtete, že tajfun, zničil velkou část města. Z jednoho domu se zachránil malý chlapec, který hodinu předtím šel hledat psa, který se mu zaběhl, protože honil sousedovu kočku. Dokážu pochopit, že hurikán určitě vznikl na základě přírodních zákonů . Ale proč se ten pes rozeběhl za tou kočkou a tím se to dítě zachránilo - to pochopit nedokážu. Byl v tom nějaký řád, smysl a systém?
        Podle křesťanské mytologie Bůh stvořil svět za šest dnů. a sedmý den je dnem odpočinku. A co když jsme teprve v polovině šestého dne? Pak by šlo snadněji pochopit, že určitá ohniska chaosu převládají. Tu a tam se dějí věci, které nejsou v rozporu s neměnnými přírodními zákony, ale jsou mimo ně. A pak se může stát něco, ce by klidně mohlo dopadnout i úplně jinak. Počítej s životními zákony, ale buď také vždy připraven na výjimky.

R.Kipling

        A jsou vůbec přírodní zákony absolutně neměnné? Vždyť kvantová fyzika je v rozporu s teorií relativity. Obě jsou to uznávaná odvětví lidského poznání, podílejí se na našem chápání vesmíru a obě jsou v určitých odpovědích v protikladu. Je tedy naše poznání u konce? Na tomto příkladě je patrno, že není. Záleží určitě i na úhlu pohledu.
         Řada z nás chápe, že existuje něco, co nás přesahuje. Někteří to nazývají kosmickou inteligencí, jiní tomu říkají Bůh. A tato inteligence tomu všemu dala a dává ten řád. Ale jak je ten řád přesný ? Člověk je částí kosmu (naše tělo se skládá z minerálů, vody, kyselin i zásad, máme v sobě něco z rostlinné i živočišné říše....tedy každý tvoříme určitý mikrokosmos), nicméně lidské bytosti jsou ve světě živých tvorů jedinečné. Máme rovněž zabudované instinkty, ale můžeme jim přikázat NE. Můžeme odmítnout jídlo a i zmírat hlady, když třeba ve válce poslední skývu chleba schováváme pro své dítě. Nebo můžeme i přes pohlavní vzrušení odmítnout sex, protože máme v sobě třeba určitý morální kodex nebo nebo máme pocit, že by to bylo zlo vůči našemu partnerovi nebo ...... a každý z nás tu může mít argumenty pro i proti. Na rozdíl od zvířat můžeme své pudy ovládat. Každý máme svou osobitou jedinečnou duši a jsme svobodni ve svém rozhodování.
         Člověk totiž není loutka, kterou někdo řídí, ani robot, který je naprogramovaný. Určitě existuje "obecný program" pro člověka jako takového. Jakožto svobodná bytost má člověk v tomto určitém "obecném programu" volnost pohybu a záleží i na něm, jak se na výsledku podílí a upravuje si jej tak ve vlastní "individuální program". Stane li se člověku něco špatného, může to mít význam, který někdo vidí a jiný ne. Někoho tato nepřízeň osudu postrčí dopředu, jiný si uvědomí souvislosti, někdo je nepochopí a jiný má až do smrti pocit, že mu život ublížil.
        Část lidí je přesvědčena, že náhoda neexistuje. Tvrdí, že v obrovském program s množství kódů a příkazů pozměněním jednoho znaku již program nebude správně fungovat nebo nebude fungovat vůbec. Domnívají se, že vše má svůj řád a system a dojde-li i k malé poruše tohoto systému, nastane chaos a system přestane fungovat a zkolabuje. Převedu li to hodně hodně schematicky a mechanisticky na automobil, pak ten má také svůj určitý systém. Mnozí vzpomínají na staré škodovky, kdy prasknutím klínového řemene bylo vyřazeno pohánění větráku chladiče a auto nebylo schopné provozu. Nicméně použitím silonové dámské punčochy se tento řemen dal nahradit a system byl opět zprovozněn. Když však odešla baterie, zdroj energie, naše improvizace nebyla k ničemu. Naznačuji tím, že tedy půjde nejen o ten vlastní systém a řád, ale i o to, jaká bytostná část systému je poškozena a půjde i o to, co do toho systemu vložím já. Tedy nejen jak se tomuto osudu podrobuji, ale jak na něj i reaguji a přizpůsobuji jej sobě.
        Celkem vzato žijeme opravdu ve světě, který je neobyčejně bohat. Zda je bohat na náhody, ponechám na Vaší úvaze. Některé z těchto náhod jsou "osudové", jiné jsou "neutrální". A neustále nám připadá v tomto světě úloha, abychom si razili cestu vlastní silou, abychom náhodné tu od sebe odmrštili, tam zase si je osvojili , abychom tak dospěli k tomu, co je víc než čistá náhoda.
        Na konci této úvahy můžete sledovat názor ostatních lidí, jestli věří nebo nevěří na náhodu. Prosím odpovězte všichni, ať máme co nejreprezentativnější vzorek. Anketa uveřejněna 24.10.2000

Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie

Na úvodní stránku