Nejslabší článek lidství.
Příští rok uvidíme v televizi Nova novou soutěž. Vlastní ji britská BBC s názvem The Weakest Link- Nejslabší článek. Nova si zaregistrovala i názvy Fackovací panák či Sebevražda. Účastníci ze hry vylučují toho, kdo jim jejich úspěch kazí. Pro něj je určena ulička hanby. Pořadem vládne tvrdá a bezcitná moderátorka. Bývá fotografována jako domina v černém koženém oblečení s bičíkem v ruce. Její pohrdavé výroky (…jste nejstupidnější člověk… jste nejslabší článek, sbohem) se staly mezinárodně známé. Anne Robinson tak uchvátila Američany, že vysílací práva koupili i s ní.
Představuji si ji jako pěknou megeru. Megaira byla v řecké mytologii nejtvrdší z fúrií. Fúrie měly krvavé oči, dlouhé drápy, vyceněné zuby a vlasy plné hadů. Když pronásledovaly viníka, štvaly ho až k smrti. Byly tak strašné, že se na ně viník bál pohledět- mnohý totiž hrůzou zkameněl. Trestaly příkoří a nemilosrdně pronásledovaly a trýznily provinilce. Zuřily hrozně, když nemohly okamžitě vykonat spravedlnost. Jestliže si viník vytrpěl své, stávalo se, že se proměňovaly v laskavé Eumenidy (Blahovolné) a přinesly všem mír.
Cítím, že jde jen o zdánlivou podobnost s fúrií. Vždyť ona zde trestá nezdar.
A v její osobě není ani náznak mírumilovnosti, pochopení či tolerance. Sympatie
k chybujícím je podle scénáře totiž nepřijatelná. Jak již kdysi řekl Balzac "soucit je na burze ctnost neznámá". A tak je nám předkládáno, že neúspěch a slabost znehodnocují člověka naší doby, který si proto zaslouží jen výsměch a odsouzení. V podobném duchu se nese i slogan z jedné reklamy na antiperspirant: "Kdo se potí, nezaslouží slitování". V té reklamě žena používá bojové umění. Mírnost a ženskost teď není v kurzu. Stačí si přečíst názvy článků z časopisů: -V práci se vám vyplatí být agresivní -Zahrajte mrchu a je váš -Zničte kolegyni drbem -Zvedněte si adrenalin!
Z psychologie je známo, že dostat člověka do rozpaků je nejjistější způsob, jak postihnout jeho důvěru v sebe a chápání sebe samého. A v jakých asi rozpacích je člověk, když před zraky milionového publika odchází jako neschopný břídil? Má nám vládnout opět psychologie davu? Stejného davu jako v římském Kolosseu. Tehdy to byli křesťané, kteří byli obětování lvům. Teď je ta televizní oběť bičována slovně. Jedinou omluvou je, že ten chudák tam jde dobrovolně. A ve světě zájem
o účast projevují kvanta adeptů - pro vidinu tučné finanční výhry.
Peníze se dají vydělat různě. Když zavedl Vespasianus v Římě daň z moči, jeho syn Titus mu tuto nečistou daň vyčítal. Císař mu přistrčil peníze pod nos a zeptal se ho: "Cítíš snad nějaký zápach?" Titus musel přiznat, že peníze nesmrdí. Kam až ale je pro ně ochoten člověk klesnout? Soutěž se stala celosvětovým fenoménem od Nového Zélandu po Hongkong a přitahuje další a další diváky. Mám jen obavy, aby se nenaplnila slova, že "šílenství se stalo natolik normální, že nebýt šílený může vypadat jako nenormální" (Osho).
Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie
Na úvodní stránku