Ztráty paměti a pochybná rozhodnutí.

V Británii testovali řidiče z toho, co si ještě zapamatovali z dob, když před lety získávali řidičský průkaz. Když uviděli značku pro boční vítr, domnívali se, že je to označení místa vhodného pro pouštění draků. Podobně, jako by ten vítr odfoukl paměť též i  našim politikům a poslancům. V tichosti prošel zákon, v němž jsou politické strany osvobozeny od placení daně z poskytnutých darů. Prý jde o to, aby se sjednotilo sponzorování stran. Naši poslanci si již nepamatují, kdo byl autorem daňové úlevy. Ivan Pilip si dokonce ani nevzpomněl, jestli hlasoval pro. Na něj platí Fernandelovo "mám báječnou paměť, jenže krátkou".V.Klaus si zase nevzpomíná, že by odhodil a poškodil mobilní telefon novináře, který ho rušil svým telefonováním. Tvrdil, že telefon poslal jako kouli při bowlingu. Názor státní zástupkyně, že se dopustil přestupku proti občanskému soužití, považuje za "naprostý blázinec a urážku zdravého rozumu". Je-li to interpretováno jako rozbití, je to prý "drzost neuvěřitelného typu".

         To se teď nosí, silná a impresivní slova. Já za drzost tohoto typu považuji spíše aktivity vietnamské podnikatelky Tran Thi Lan, kterou jmenovali radní v Aši do komise pro rozvoj města. Vietnamka dává městu dary a to je za to vděčné. Sama vlastní areál s obchody, sklady, restauraci a moderní benzínovou čerpací stanici. Účetně prý však nevykazuje žádné (sic!!) zisky a daňové příjmy jsou tak pro město nulové. Nejsem finančním odborníkem, nicméně mně to zavání nekalostí. Ale radní jsou rádi, že Vietnamka aspoň z patriotismu město občas podpoří. Starosta tvrdí, že peníze trhovců třeba nejsou zdaněné, ale to je přece problém státní správy (aneb hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere a nehas, co tě nepálí ). Pravdu měl Horatius při konstatování, že "často jsme oklamáni zdáním správnosti".

         Ti britští zkoušející řidiči považovali značku přecházejícího skotu přes silnici za informaci, že je v krajině zvýšené riziko nemoci šílených krav. V.Klaus také používá zvláštní zvířecí informaci o naší zemi. ODS prý drží vládu na uzdě a tvrzení vlády, že je úspěšná a na vzestupu chápe jinak- naši zemi srovnává s veleještěrem a vládu s človíčkem, který toho ještěra ovlivňuje jen velmi málo. Když vláda řekne, že ten veleještěr chce ráno k řece pít a chytne ho za udítko a jde před ním, tak se může tvářit, že ještěra k řece dovedla. Takový pokulhávající zvířecí příměr je podobný odpovědi těch řidičů, co uviděli značku žáby a mysleli si, že to znamená blízkost francouzské restaurace. Můžeme se tomu zasmát, ale rozhlížením se po restauraci ty žáby přejedeme a  při hledání té řeky se ten veleještěr nenapije. Určitě se ale lépe nají a napije ten, co drží v ruce ten volant nebo tu uzdu.

        Další znásilňování paměti jsme viděli na Tachovsku. Matrikáři tam nedovolili zapsat do rodného listu jméno dívky i jméno jejího otce . Rodičům se zalíbilo za jejich pobytu v Ghaně jméno Yaa, což znamená Žena nebo dcera narozená v úterý. Státní aparát to zamítl a holčička má v rodném listě napsáno: Jméno neurčeno Kurcová. Jak libozvučně mohla znít Rosalie Yaa Hájková (otce Hájka rovněž odmítli zapsat do rodného listu, i když se rodičovstvím pyšnil).

          Všeobecná zdravotní pojišťovna zase plánuje vznik přehledů, jak jsou na tom nemocnice s úmrtností pacientů. Ty výsledky mohou být ale krajně nevýhodné pro ty nemocnice, které soustřeďují ty nejtěžší nemocné. Může se pak stát, že tyto nikdo nebude chtít léčit- z prostého důvodu, aby si nezhoršoval statistiku a svůj imidž nemocnice, kde se neumírá. Ale za vrchol další chybné interpretace pak chápu slova předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která při obhajobě jaderné energie mluvila o Černobylu jako o největším mýtu 20.století. Dále hovořila o tom, jak příroda se rychle regeneruje a že jediné mutace byly prokázány u borovic. Jestli pak nezmutovaly spíše geny pro paměť a hodnocení u těch našich politiků a státních úředníků?

Miroslav Ilgner, http://www.volny.cz/homeopatie


Na úvodní stránku