Podstata moudrosti


Starý král zemřel příliš brzy. Jeho syn ještě nedospěl. Usedl na trůn, ale bál se, že zatím není na vládnutí dost zralý. Zmocnil se ho nepříjemný pocit, že mu koruna klouže z hlavy, že je pro něj příliš velká a těžká. Sebral odvahu a své pochybnosti vyslovil nahlas. Rádci si spokojeně pomysleli: "Jestliže si uvědomuje, že toho mnoho neví a že ještě nedozrál, mohl by být dobrým králem, který si nechá poradit, pozorně vyslechne připomínky , nerozhodne neuváženě, uzná své omyly a pokusí se je napravit. Radujme se za celé království."
         Král toužil po vzdělání, a tak přikázal povolat všechny učence z království, mnichy i uznávané mudrce. Některé si nechal jako rádce, jiné vyslal do světa, aby se pídili po nejrozmanitějších poznatcích tehdejšího vědění, z nichž by načerpal vědomosti a moudrost.
         Někteří odjeli tak daleko, kam až země sahala, jiní se vydali po moři až za obzor. Vrátili se za šestnáct let s bohatým nákladem svitků, knih, pečetí, náčrtů a kreseb. Královský palác byl veliký, ale tak nesmírné množství knih pojmout nemohl. Vždyť jen posel, který se vrátil z Číny, přivezl na nesčetných velbloudech třiadvacet tisíc svitků encyklopedie Cchang-si a kromě toho i díla Lao-c´, Konfucia, Meng-c´a jiných známých i neznámých myslitelů.
         Kvůli takovému množství spisů dal král postavit celé město. Když ho chtěl poznat, musel jet na koni. S posly byl spokojen, ale pochopil, že k přečtení a vstřebání tolika poznatků mu jeden život nestačí.učenec1 Požádal tedy vzdělance, aby knihy přečetli místo něho, vybrali z nich to nejpodstatnější a z každého vědního oboru sepsali jedno srozumitelné dílo.
         Uplynulo osm let, než mohli učenci králi předat knihovnu, která obsahovala pouze shrnutí nesčíslných oborů lidského vědění. Obrovskou knihovnu, která tak vznikla, prošel král pěšky. Už nebyl mladý, stáří se kvapem blížilo. Uvědomil si, že v tomto životě nemůže všechny tyto knihy přečíst a  pochopit. učenec2Požádal tedy učence, kteří texty studovali, aby z každého vědního oboru vypracovali jednu stať, která shrne to nejpodstatnější.
         Než byly všechny stati sepsány, uplynulo osm let. Mnozí z učenců, kteří se kdysi vypravili do světa, aby nashromáždili nejrozmanitější poznatky, už zemřeli. Měli-li mladí vzdělanci, kteří jejich práci převzali, stať sepsat, museli všechno přečíst znovu. Několikasvazkové dílo nakonec předali králi, který už byl starý, nemocný a upoutaný na lůžko. Král jednoho po druhém požádal, aby svou stať shrnul do jediné věty.
         učenec3Shrnout celý vědní obor do jedné věty není snadné. Učenci na to potřebovali dalších osm let. Vznikla kniha, jež obsahovala vždycky jednu větu o každém vědním a duchovním oboru, který učenci prostudovali.
         Král umíral. Starému rádci, který knihu přinesl, pošeptal: "Řekněte mi jedinou větu, která shrne všechno vědění a všechnu moudrost. Jedinou větu, než zemřu!"
         "Pane", pravil rádce, "celá moudrost světa spočívá v těchto slovech":
Žít a prožít každý okamžik.
Martine Quentric-Seguy




odrazka  "Dum vivimus, vivamus. Dokud žijeme, žijme naplno."
Latinské
odrazka  "Na velikých hodinách času stojí jediné slovo: NYNÍ. Po ulici POTOM dojdeme k domu NIKDY."
Cervantes
odrazka  "Neberte život příliš vážně, stejně z něho nevyváznete živí."
Bouvier
odrazka  "Život je žert. To jsem si vždycky myslel, teď to vím"
John Gay- nápis z jeho náhrobku
odrazka  "Moudrý člověk neříká: Budu žít. Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes!"
Marziale
odrazka  "Život se podobá knize. Blázen v ní letmo listuje, moudrý při čtení přemýšlí, poněvadž ví, že ji může číst jen jednou."
J.Paul
odrazka  "Buďte rádi, že žijete, protože život vám dává příležitost milovat a pracovat a hrát si a hledět na hvězdnou oblohu."
Henry Van Dyke




Na úvodní stránku