Tajemství štěstí
Jeden kupec poslal svého syna za nejmoudřejším ze všech lidí, aby se ho zeptal na
Tajemství štěstí. Syn putoval čtyřicet dní pouští, až došel k nádhernému hradu,
tyčícímu se na vysoké hoře. Tam žil Mudrc, kterého hledal.
Nebyl to však žádný světec. Když náš hrdina vstoupil do hradního sálu, uviděl tam
čilý ruch; kupci přicházeli a odcházeli, lidé po koutech se bavili, malý orchestr
vyhrával příjemné melodie a byla tam bohatá tabule s nejchutnějšími jídly kraje.
Mudrc s každým porozprávěl a mladík musel čekat dvě hodiny, než na něho přišla
řada.
Mudrc pozorně vyslechl, co ho k.němu přivádí, ale řekl, že teď' právě nemá čas,
aby mu Tajemství štěstí vyložil. Vybídl ho, ať se jde zatím projít po paláci a
vrátí se za dvě hodiny.
Chci tě ale o něco poprosit, dodal Mudrc a podal mladíkovi lžičku, na niž ukápl
dvě kapky oleje. "Vezmi s sebou tuhle lžičku a dej pozor, aby se ti cestou olej
nerozlil".
Mladík tedy chodil nahoru a dolů po palácových schodištích a ustavičně přitom
upíral zrak na lžičku. Za dvě hodiny se vrátil k Mudrcovi.
"Tak co", zeptal se Mudrc, "viděl jsi ty perské koberce v mé jídelně? Viděl jsi
zahradu, kterou mistr zahradník budoval deset let? Všiml sis těch nádherných
rukopisů v mé knihovně?"
Mladík se zahanbeně přiznal, že neviděl nic. Dbal jen o to, aby nerozlil olej,
který mu Mudrc svěřil.
"Tak jdi zpátky a prohlédni si divy mého světa" řekl Mudrc. "Nemůžeš důvěřovat
člověku, jehož dům neznáš".
Mladík už klidněji vzal lžičku a znovu se vydal na procházku po paláci, všímaje si
tentokrát všech uměleckých děl na stropě i na stěnách. Uviděl zahrady, hory vůkol,
líbezné květiny, poznal vytříbený vkus, s nímž všechna ta umělecká díla patřičně
rozmístili. Když se vrátil k Mudrcovi, vylíčil mu dopodrobna vše, co viděl.
"Kde ale jsou ty dvě kapky oleje, co jsem ti svěřil?" zeptal se Mudrc.
Mladík pohlédl na lžičku a viděl, že je rozlil.
"Tak tohle je jediná rada, kterou ti mohu dát", řekl nejmoudřejší ze všech mudrců.
"Tajemství štěstí je v tom, jak se dívat na všechny krásy světa a
nezapomenout přitom ani na chvíli na dvě kapky oleje na lžičce."
Na úvodní stránku
podle P.Coelho-Alchymista