Muž a jeho pes


         Muž a jeho pes šli po cestě. Muž s potěšením pozoroval krajinu, když mu najednou připadlo, že je mrtvý. Pamatoval si umírání a fakt, že pes už je mrtvý několik let. Byl zvědavý, kam je cesta zavede. Po chvilce došli k vysoké bílé kamenné zdi podél cesty. Vypadala jako ze skvělého mramoru. Na vrcholu dlouhého kopce byla stěna přerušena vysokým obloukem, který svítil v sluneční záři. Kdyz muž k tomu došel, viděl v oblouku překrásná vrata, která vypadala jako z perleti a silnice, která do vrat vedla, vypadala jako z čistého zlata. Muž a jeho pes šli ke vratům a když přišli až k nim, uviděl na jedné straně u stolu muže. Kdyz přišli ještě blíže, zavolal:
        "Promiňte, kde to jsme?"
         "To je nebe, pane" odpověděl muž.
         "Nemáte náhodou nějakou vodu?" zeptal se muž.
          "Samozřejmě, pane. Jděte přímo dovnitř a já vám hned přinesu studenou vodu".
        Muž udělal gesto a vrata se začala otevírat.
         Putující muz ukázal na psa a zeptal se: "Může můj přítel jít také dovnitř?"
         "Lituji, pane, ale zvířata sem nesmí".

         Muž se na okamžik zamyslel a pak se otočil zpět a pokračoval se psem dále po cestě. Po další dlouhé chůzi na vrcholku dalšího dlouhého kopce přišel ke špinavé cestě, která vedla do farmářských vrat, která vypadala, jako by nikdy nebyla zavřena. Nebyl tam ani žádný plot. Když se přiblížili k vratům, uviděl uvnitř muže opřeného o strom, jak čte knihu.
         "Promiňte", zavolal na čtoucího muže, "máte nějakou vodu?"
          "Ano, támhle je pumpa" a muž ukázal k místu, které ale nebylo od vrat vidět. "Pojďte dovnitř".
         "Jak to bude s mým přítelem?" zeptal se putující muž a ukázal na svého psa.
           "U pumpy je i miska" odpověděl čtenář.
          Muž se psem vešli do vrat a skutečně tam byla stará pumpa s miskou vedle. Poutník se dlouze napil a pak dal napít svému psu. Když se občerstvili, vrátili se k muži, který stál u stromu a čekal na ně.
           "Jak se jmenuje toto místo?"
         "To je nebe" zněla odpověď.
         "To je ale zmatečné" odpověděl poutník. "Ten muž dole mi také řekl, že to jeho místo je nebe".
          "Ach, vy myslíte to místo se zlatou cestou a perleťovými vraty? Ani nápad, nic takového. To je peklo".
           "A nepřivádí vás to k šílenství, když oni používají stejný název jako vy?"
          "Ne. Vím, jak to myslíte, ale my jsme šťastní, že oni zachytí takové lidi, kteří by klidně opustili své nejlepší přátele".

Na úvodní stránku