"Pravda vždy vypluje na povrch, i když někdy břichem vzhůru.
"B.Hillaire
V tmavém pokoji s umělým osvětlením stála vedle sebe dvě akvaria. V jednom , sladkovodním ,
plavala velká Betta splendens- bojovnice. Vybojovala právě jeden zápas, svého soupeře ubila a byla na sebe patřičně pyšná. V druhém , mořském, plavala barevná mořská rybička. "Ty, malá, kde ses tu vzala?", ptala se s nádechem nadutosti velká bojovnice.
"Chytli mne v moři", odpověděla mořská rybka. "Co je to moře?"ptala se bojovnice."Něco takového neznám." Všechny poslední generace této bojovnice žily vždycky jenom v akvariu.
"Moře, to je obrovské množství vody. Je zde spousta korálů, sasanek, rybičky malinké i ohromné velryby. Moře omývá pláže a jsou zde i hrůzostrašné hloubky, do kterých se nikdy nedostaneš.
Voda v moři je průzračně modrá a úplně jiná, než tvá voda. Já jsem z Rudého moře." Beta bojovnice, která nikdy jinde nebyla než ve svém akvariu, kde se narodila ona i její rodiče a prarodiče
(to, že pocházela původně z přírody, z Thajska , to už nevěděla),
se pohrdavě vyjádřila : "Vymýšlíš si. Říkáš, že jsi z Rudého moře a jedním dechem tvrdíš, že voda je modrá . A přesto jseš ve stejném akvariu jako já, máš tam stejné bublinky jako já, voda je průhledná a nevidím, že by se tvá voda lišila od mé vody."Mořská rybka se jí snažila vysvětlit, co je to sůl, odraz blankytného nebe ve vodě , ale bojovnice ji moc neposlouchala, nevěřila jí a ještě si myslela, že si z ní dělá legraci- kdo to kdy slyšel, že by byla slaná voda a že by se v ní dalo žít, vždyť to odporuje přece všem znalostem akvarijních ryb.
A aby mořské rybičce dokázala, že ta si vymýšlí, tak jednou při odkrytém akvariu přeskočila do druhého
a tak se přesvědčila o své pravdě.