O dvou prstenech

      Byl jednou král s královnou a ti se rozhodli jít hledat pravdu, bosí a bezejmenní bloudit širým světem a všechnu moc a slávu shodit z ramen jako obnošený plášť. A protože nikdo nesmí vyjít za takovým cílem, dokud ho ještě potřebují druzí, uctivě se poklonili před svým synem a požádali ho o dovolení.
Princ byl ještě chlapec. Jen s těžkým srdcem se rodičů vzdával."Kde vás najdu, když to bude třeba?"

2prsteny Rodiče nechali udělat dva prsteny."Na vnitřních stranách prstenů jsou vyryty naše adresy. Ale sejmi prsteny pouze v případě nejvyšší naléhavosti!"
Navlékli prsteny princovi , prošli branami a zmizeli ve zvířeném prachu. Mladičký princ osaměl.

vezeni      Jak se dalo čekat, jeho mládí zneužili nepřátelé říše. Vojsko obsadilo palác, princ byl uvržen do žaláře a hned za úsvitu měl být popraven. Byl sám, cítil se ztracen, bez opory, bez lásky , bez jídla a bez pití. "Jak jsem to jen dopadl, hůře to nemohlo skončit. Nemám v  životě žádné štěstí. Můj život byl k  ničemu a  jako ubožák i zemřu." Jeho mysl obklopila černá chmura. "Zítra mně setnou hlavu a rodiče o  tom ani nebudou vědět." V nejvyšších úzkostech myslel na svou matku. Sňal prsten, aby jí dal vědět o své smrti. Na vnitřní straně prstenu stálo:

"TO VŠE POMINE."

jezdec      Princ matce hluboce důvěřoval a její vzkaz ho uklidnil. A vskutku! Vzápětí vtrhly do věznice spojenecké pluky, dosadily ho na trůn a princ se ujal svého království.
      Plynula léta a mladý král byl stále mocnější. Vládl pod šťastnou hvězdou, vítězil ve výbojných válkách, získával bohatství i pocty a stal se pánem nedozírné říše.Na vrcholu života si jednou pomyslel:
     "Jak pyšný by byl můj stařičký otec, kdyby věděl, k jakému rozkvětu jsem přivedl svěřenou zemi!" Jak rád by mu ukázal slávu, kterou oplývá jeho království. Myslel si, jak by si rodiče přáli mít tak úspěšného syna. "Jak by na mne byli hrdí. Musí se dovědět o  mé slávě, o  mých úspěších!"
     Sňal prsten, aby znal adresu svého otce. Na vnitřní straně bylo napsáno:kostrakostra

"TO VŠE POMINE".


     V tu chvíli král pochopil. Shodil z ramen plášť, poklonil se před svým jediným synem a poprosil ho o dovolení opustit palác. Pak mu navlékl oba prsteny a zmizel kdesi ve zvířeném prachu. Vydal se na adresu, na které žili jeho rodiče.

podle Daniely Fischerové


Na úvodní stránku