Zdání klame

         V jednom známém starém příběhu, jehož původ se mi nepodařilo zjistit se vypráví, že týden před Vánocemi pověřil archanděl Michael své anděly, aby navštívili Zemi; chtěl se dozvědět, jestli je vše připraveno k oslavám narození Ježíše Krista. Vyslal je po dvojicích, vždycky jednoho staršího anděla s jedním mladším, aby tak získal ucelenější pohled na situaci v křesťanstvu.
         Jedna dvojice, vyslaná do Brazílie, dospěla na místo určení pozdě v noci. Protože neměli kde spát, poprosili o nocleh v jednom z panských sídel, které lze tu a tam v Rio de Janeiru vidět.
         Pán domu, šlechtic na pokraji bankrotu (což ostatně postihuje v tom městě hodně lidí), byl horlivý katolík a nebeské posIy okamžitě poznal podle zlaté svatozáře. Byl však velice zaneprázdněn přípravami na velkolepou oslavu Vánoc, a protože nechtěl porušit už téměř hotovou výzdobu, požádal je, aby šli přespat do sklepa.
         Přestože na vánočních pohlednicích vždycky vidíme, jak padá sníh, v Brazílii je v té době pravé léto; ve sklepě, kam se andělé museli uchýlit, bylo strašné horko a vzduch tak vlhký, že se tam skoro nedalo dýchat. Ulehli na tvrdou zem, ale dřív, než se začali modlit, všiml si starší anděl trhliny ve zdi. Vstal, božskou silou zed' opravil a vrátil se k večerní modlitbě. Tu noc mohli strávit rovnou v pekle, jaké bylo vedro.
         Vyspali se špatně, ale svěřené poslání splnit museli. Od rána chodili tím velkým městem s dvanácti milióny obyvatel, s plážemi i kopci a se všemi protiklady. Sepsali podrobné hlášení, a když se zase začalo stmívat, vydali se do vnitrozemí. Popletl je však časový rozdíl a ani tentokrát neměli kde spát.
         Zaklepali na dveře nuzné chaloupky, kde je přijali mladí manželé. Ti nikdy neviděli žádné středověké rytiny s postavami Božích poslů, a tak poutníky nepoznali. Nocleh jim však milerádi poskytli. Udělali jim večeři, ukázali novorozeňátko a přenechali jim vlastní postel. Ještě se omlouvali, že je sice horko, ale oni jsou chudí a na klimatizaci peníze nemají.
         Když se andělé ráno probudili, zastihli hostitele v slzách. Jejich jediný majetek, kráva, která jim dávala mléko, a tak živila celou rodinu, ležela venku mrtvá. Manželé se potom s poutníky rozloučili a nejvíc je mrzelo, že ani snídani jim nemohli udělat, protože neměli mléko.
         Oba poslové se ubírali polní cestou dál a mladší anděl rozhořčeně zvolal:
          "Nemůžu pochopit, proč jednáš tímhle způsobem! Ten první člověk měl všechno, co potřeboval, a přece jsi mu pomohl, zatímco těm chudým manželům, kteří se nás tak vlídně ujali, jsi vůbec neulehčil jejich krušný úděl!"
         "Zdání klame," řekl starší anděl. "V tom hrozném sklepě jsem si všiml, že bývalý majitel tam zazdil spoustu zlata. Trhlinou bylo část pokladu vidět a tak jsem se jej rozhodl znovu ukrýt, protože nový pán domu nedbá na pomoc potřebným. Zato včera, když jsme ulehli na lože, které nám ti manželé přenechali, jsem zpozoroval, že se dostavil další host: anděl smrti. Přišel si pro děcko, ale protože je to můj stary známý, přemluvil jsem ho, aby si místo dítěte vzal krávu. Jen si vzpomeň, co se stalo v den, který máme brzy oslavit! Nikdo se nechtěl ujmout Marie, až na pastýře. A proto právě oni jako první spatřili Spasitele světa."

podle P.Coelho

Na úvodní stránku