Dar dvakrát darovaný.


         Byl to krásný den na prohlídku města Portlandu. Všichni jsme pracovali jako finanční poradci a měli jsme den volna. A tak jsme vyrazili trochu se pobavit. Počasí bylo na piknik jako stvořené, a proto, když přišel čas oběda, jsme se usadili v malém městském parku. Protože každý měl chuť na něco jiného, rozhodli jsme se, že si každý přinese, co chce a za pár minut se sejdeme zpátky na trávníku.
         Robby zamířila ke stánku s párky v rohlíku, a já jsem si řekla, že půjdu s ní. Pozorovaly jsme prodavače, jak skládá dohromady dokonalý hot dog, přesně takový, na jaký měla Robby chuť. Když ale vyndala peníze, aby mu zaplatila, prodavač nás zaskočil. "Přijde mi, že je trochu studený," řekl; "tak mi ho neplaťte. To bude dneska můj dobrý skutek." Poděkovaly jsme a přidaly se k ostatním v parku, kde jsme se společně pustili do jídla. Když jsme si tak povídali a jedli, vyrušil nás muž, který seděl nedaleko a stále se na nás díval. Bylo poznat, že se několik dní nemyl. Další bezdomovec, řekla jsem si jako každý, kdo pochází z velkého města. A už jsem si ho nevšímala.
         Dojedli jsme a rozhodli se, že zamíříme za dalšími památkami. Když jsme ale s Robby mířily k odpadkovému koši, zaslechla jsem silný hlas: "V tom pytlíku asi už žádný jídlo nebude, co?" Byl to ten muž, který nás pozoroval. Nevěděla jsem, co mám říct. "Ne, už jsem to snědla." "Jo tak," byla jeho jediná odpověď. V jeho hlase nebylo ani známky po studu. Bylo jasné, že má hlad a že nesnese pohled na to, že by se něco vyhodilo. Byl zvyklý se tak ptát.
         Moc jsem ho litovala, ale nevěděla jsem, co dělat. Pak se ozvala Robby: "Hned jsem zpátky. Prosím tě, počkej na mě, a odběhla. Zvědavě jsem se za ní dívala, jak míří k párkařovu stánku. Pak jsem si uvědomila, co dělá. Koupila párek, vrátila se a dala ho hladovému muži. Když nás všechny doběhla, řekla jednoduše: "Jenom jsem předala dál dobrý skutek, který někdo jiný udělal pro mě."
          Tenkrát jsem pochopila, že štědrost se nemusí týkat jen člověka, kterého obdarujete. Dáváním naučíte ostatní, aby také dávali.


Andrea Hensleyová, Slepičí polévka pro duši teenagera
Na úvodní stránku