Voda pod mostem
Jistý chlapec se velmi dávno nahnul přes zábradlí mostu a díval se na proudící vodu. Na její hladině se čas od času objevil kus dřeva, kůra, lístek. Pak byl povrch hladiny zase klidný. Ale voda stále protékala pod mostem. Někdy se její proud zrychlil, jindy se trochu zpomalil. Ale řeka stále protékala pod mostem.
Chlapec při pozorování vody něco objevil. Nešlo o žádnou materiální záležitost, něco, co by mohl uchopit. Nebylo to ani vidět. Objevil totiž myšlenku. Zcela náhle a tiše pochopil, že všechno v jeho životě jednoho dne pomine, uplyne jako voda pod mostem. A chlapec si oblíbil slova "pod mostem".
Pak mu ta myšlenka dobře sloužila a vedla ho životem, i když přišly také nelehké dny temna. Kdykoli udělal chybu, kterou nemohl odvrátit nebo ztratil něco, co se nedalo vrátit, řekl si: "Je to voda pod mostem".
Nedělal si zbytečné starosti se svými chybami a nenechal se jimi ničit, protože to byla jen voda pod mostem.
redaktor novin Toledo Blade, Grov Patterson.
Autor tím určitě nechtěl říci, že se nemáme zamýšlet nad svými chybami, to by vedlo k bezstarostnému životu "spálené země" za námi. Myslím, že tím chtěl říci, abychom se neobviňovali za chyby, které jsme v životě napáchali a "v našich očích " jsme si jimi zničili svůj život. Z chyb se máme poučit, ne se z nich zhroutit.
Chyby bychom si měli přiznat a uvědomit si je v celé jejich velikosti, abychom si jasně vštípili zásadu, že se jich příště nedopustíme. A.Schopenhauer
Chyby budou, dokud budou lidé. Tacitus
Na úvodní
stránku